Z lednového průzkumu, který proběhl ve 12 členských státech EU, včetně Francie, Německa, Maďarska, Itálie, Nizozemska, Polska, Španělska nebo Švédska, je zřejmý rostoucí pesimismus ohledně možného vítězství Ukrajiny v konfliktu s Ruskem.

Podpora Ukrajiny mezi Evropany je podle průzkumu stále široká, ale téměř dva roky po ruské invazi se jen 10 % z nich domnívá, že Ukrajina dokáže porazit Rusko, přičemž za nejpravděpodobnější konečný výsledek je považována nějaká forma kompromisního řešení, informuje deník The Guardian.

Většina Evropanů podle autorů průzkumu „nadále touží zabránit ruskému vítězství“, ale nevěří, že Kyjev může vojensky zvítězit. Pesimismus ohledně výsledku války je způsoben neúspěchem ukrajinské protiofenzivy na jedné straně a rostoucím počtem ruských vítězství na straně druhé. Dále také obavami ze změny politiky USA v případě vítězství Donalda Trumpa v prezidentských volbách.

Z výzkumu vyplynulo, že průměrně pouze jeden z deseti Evropanů ve dvanácti zkoumaných zemích věří, že Ukrajina na bojišti zvítězí, zatímco dvakrát více (20 %) jich předpovídá vítězství Ruska. Dokonce i v nejoptimističtějších členských státech, které se zúčastnily průzkumu – v Polsku, Švédsku a Portugalsku – věřil méně než jeden z pěti (17 %), že Kyjev může zvítězit. Průzkum ukázal, že ve všech zemích byl nejčastějším názorem, který sdílelo v průměru 37 % respondentů, názor, že válka skončí kompromisním urovnáním.

Část Evropanů nadále schvaluje vojenskou pomoc Ukrajině, zhruba polovina ale má za to, že by Ukrajina již měla přijmout nějakou mírovou dohodu. Ve Švédsku (50 %), Portugalsku (48 %) a Polsku (47 %) respondenti častěji uváděli, že by Evropa měla Ukrajině pomoci v boji, zatímco v Maďarsku (64 %), Řecku (59 %), Itálii (52 %) a Rakousku (49 %) dávali přednost tlaku na Kyjev, aby přijal dohodu. Ve Francii, Německu, Nizozemsku a Španělsku byly názory vyrovnané.

Jde o velký posun v náladách Evropanů, když loni touto dobou více lidí tvrdilo, že Ukrajina musí v boji získat zpět všechna ztracená území. Podle autorů průzkumu musejí západní politici s touto změnou nálad počítat a zahrnout ji do svých volebních strategií. „Je potřeba zaujmout realističtější přístup a zaměřit se zejména na definování přijatelného míru pro Ukrajinskou stranu.“

„Aby vedoucí představitelé EU dokázali přesvědčit Evropu o své trvalé podpoře Ukrajiny, budou muset změnit způsob, jakým o válce hovoří,“ uvedl spoluautor zprávy Mark Leonard z Evropské rady pro zahraniční vztahy (ECFR). To znamená, že nejpřesvědčivějším argumentem pro stále skeptičtější veřejnost je to, že pokračující pomoc „by mohla vést k udržitelnému, vyjednanému míru, který by byl ve prospěch Kyjeva“.

Ivan Krastev, další spoluautor zprávy, uvedl, že největší nebezpečí spočívá v tom, že se Donald Trump a Vladimir Putin „pokusí Ukrajinu a její podporovatele vykreslit jako stranu věčné války, zatímco oni si nárokují pozici mírotvůrců“.

Zmiňovaný průzkum navíc proběhl před víkendovým ústupem Ukrajiny z východního města Avdijivka, který Rusku přinesl nejvýznamnější vojenské vítězství od dobytí Bachmutu wagnerovci v květnu 2023. Ruské síly o víkendu po měsících bojů dobyly Avdijivku, kde po chaotickém ústupu podle informací BBC zůstalo na tisíc ukrajinských vojáků, kteří padli do zajetí. Podle svědectví několika ukrajinských vojáků údajně ruští vojáci některé ze zajatců popravili. To je pro ukrajinskou armádu krutá ztráta, která by mohla zasadit ránu již tak oslabené morálce. Odhady, kolik Ukrajinců bylo zajato nebo pohřešováno, se různí a určit přesný počet možná nebude možné, dokud Ukrajina nezpevní nové obranné linie mimo město. Dva vojáci obeznámení s ukrajinským ústupem však odhadují, že 850 až 1000 vojáků bylo zřejmě zajato nebo je nezvěstných.

Postupný obrat na bojišti tak ještě více umocňuje pesimistické nálady ohledně ukrajinského vítězství a apely na zahájení mírových rozhovorů. „Pokud je cenou za ukončení války proměna Ukrajiny v zemi nikoho, bude to porážka nejen pro Kyjev, ale i pro Evropu a její bezpečnost,“ dodal Kratsev.