Americká zpravodajská stanice CNN popsala příběh rodiny Jacjukových, kteří žili nedaleko Kyjeva a týden po začátku invaze, tedy na začátku března 2022, se rozhodla opustit dům a utéct. Rodiče a patnáctiletá Arina a devítiletá Valerie. Vydali se na cestu autem, jenže po deseti kilometrech je zastavili ruští vojáci, vytáhli celou rodinu z auta a začali střílet. Rodiče zastřelili. Valerii našli lidé v nedaleké vesnici, ale Arina zmizela beze stopy. CNN uvedla, že patnáctiletou dívku od 3. března nikdo neviděl.

Arinina teta Oksana Jacjuková řekla CNN, že rodina po dívce s tmavě hnědýma očima a rovnátky pátrá od chvíle, kdy zmizela. Arina umí dobře kreslit, miluje líčení a cestování, uvedla její teta.

„Měla velké sny, ale ‚ruští osvoboditelé‘ rozhodli o všem za ni. Až ji najdeme, budeme pokračovat v jejích plánech,“ řekla. Předpokládá, že dnes již šestnáctiletá dívka je stále naživu. Nebyla zachycena nikde při přechodu hranic a není ani na seznamech mrtvých.

„Poslala jsem oficiální dopisy do všech zdravotnických zařízení, na ministerstvo zdravotnictví v Rusku, Bělorusku a na Ukrajině a oficiální odpověď, kterou jsem dostala, je, že není nikde registrována," řekla Jacjuková, která podle CNN dnes žije v Polsku.

O devítiletou Valerii se teď její teta stará, malá holčička se prý pomalu vyrovnává s tím, že Rusové zavraždili její rodiče, ale po své šestnáctileté sestře se prý stále ptá a má o ni strach. „Všichni věříme, že je naživu a brzy ji najdeme. Zvažujeme všechny možnosti, včetně toho, že už mohla být adoptovaná," dodala teta.

Ruský dobrovolník, který pomáhá s pátráním, řekl, že se domnívají, že Arina byla převezena do zdravotnického zařízení v Rusku a dodnes je tam. Jméno ruského dobrovolníka prý CNN zná, ale protože si přál z obav o své bezpečí zůstat v anonymitě, redakce to respektovala.

Arinino zmizení stále pronásleduje Marinu Lypoveckou, vedoucí projektů ukrajinské nevládní organizace Magnolia, která se specializuje na případy pohřešovaných dětí.

„Je svědkem válečného zločinu. Pokud její mladší sestra nepochopila, že její rodiče byli zabiti, předpokládám, že ona to pochopila, sama byla zraněna a je také obětí válečného zločinu," řekla Lypovecká CNN v rozhovoru v kyjevské kanceláři Magnolie.

Od začátku plnohodnotné války v únoru 2022 obdržela Magnolia více než 2 600 žádostí od rodin a přátel pohřešovaných dětí, což je více než celkový počet telefonátů za předchozích 20 let. Jejích 18 zaměstnanců pracuje nepřetržitě. Jsou v kontaktu s rodinami pohřešovaných dětí a nabízejí psychologickou a právní pomoc.

Většina telefonátů, které přicházejí, se týká dětí z okupovaných území Ukrajiny nebo oblastí zasažených těžkými boji. „Před válkou šlo ve většině případů o útěky, ale nyní je většina případů přímo spojena s vojenskými akcemi," uvedla Lypovecká a dodala, že v prvních dnech války byla většina telefonátů od zoufalých rodin, které ztratily kontakt se svými blízkými v okupovaných oblastech.

Loni na podzim zavolal do nevládní organizace Magnolia zoufalý otec z Charkova. Jeho žena byla zabita při pokusu o útěk z bojů a místo pobytu jejich desetiletého syna bylo neznámé - dokud otec neviděl video se svým chlapcem v ruském televizním programu. „A v tom videu ukázali chlapcovu tvář a řekli: ,zachránili jsme tohoto ubohého ukrajinského chlapce, sirotka, a odvezli jsme ho do nemocnice v Luhansku',“ řekla CNN Lypovecká z Magnolie. Chlapec byl podle CNN nakonec nalezen v Ruskem okupovaném Luhansku. Jeho otec nemohl do regionu odcestovat, protože by mu nebylo dovoleno oblast opustit a hrozilo by mu, že bude nucen bojovat na straně separatistů, takže dlouhou a zrádnou cestu musely absolvovat chlapcovy babičky. Trvalo více než dva měsíce, než se otec se synem opět setkal, dodala Lypovecká.

Podle mezinárodních dohod, včetně Římského statutu Mezinárodního trestního soudu, je deportace civilního obyvatelstva považována za válečný zločin a násilné přesuny dětí jedné skupiny do jiné skupiny se rovnají genocidě. CNN upozornila, že v ruských médiích se lidé únosy ukrajinských dětí chlubí. Podle CNN byla v Moskvě k vidění skupinka dětí odvedená z Mariupolu. Jedna holčička objímala na ulici vojáka, kterého popsala jako „strýčka Jurije“.

Mluvčí ukrajinského zmocněnce pro práva dětí Daria Herasymčuková sdělila CNN, že k 23. únoru 2023 bylo násilně deportováno nejméně 16 221 dětí. Mluvčí však dodala, že toto číslo zahrnuje pouze děti, o kterých ukrajinští úředníci vědí. Mnohem více jich může být v Rusku, aniž by o jejich přítomnosti kdokoli věděl.

Ukrajinský generální prokurátor Andrij Kostin minulý týden uvedl, že se Ukrajině dosud podařilo zajistit návrat 307 dětí, ale s mezinárodní pomocí by se prý daly zachránit i další děti.

Podle prohlášení ruských regionálních představitelů bylo v prvních dnech války posláno 400 dětí do zařízení v Rostově na Donu, poblíž hranic mezi Ruskem a okupovanou Ukrajinou.

V dubnu úřad Lvové-Belové, ruské zmocněnkyně pro práva dětí, uvedl, že asi 600 dětí z Ukrajiny bylo umístěno do dětských domovů v Kursku a Nižním Novgorodu, než byly poslány do rodin v Moskevské oblasti. Podle moskevského oblastního gubernátora žilo v polovině října v Moskevské oblasti 800 dětí z ukrajinské východní oblasti Donbasu, mnohé z nich v rodinách. Některé z dětí skončily tisíce kilometrů a několik časových pásem od Ukrajiny. Podle úřadu Lvové-Belové byly ukrajinské děti poslány do ústavů a pěstounských rodin v 19 různých ruských regionech, včetně Novosibirska, Omska a Ťumeňské oblasti na Sibiři a Murmanska

Mezitím na východě i na jihu Ukrajiny dál teče krev. Rusové dál buší do Bachmutu a podle informací amerického Institutu pro studium války se část ukrajinské armády pravděpodobně stahuje z východní část města a agresorům způsobují těžké ztráty. Podle ISW je však příliš brzy říct, zda a kdy dojde ke stažení z celého Bachmutu. Z pohledu Ukrajiny jsou tyto boje důležité, protože vyčerpávají ruskou armádu. ISW v této souvislosti upozornil, že zde důležitou roli hraje i to, jak velké ztráty zde má ukrajinská armáda.

Pokud ruské síly Bachmut skutečně obsadí, dá se podle ISW očekávat, že se obnoví tlak na Slovjansk.

O bojích v Bachmutu informuje i španělský list El País. Za denního světla prý Bachmut připomíná měsíční krajinu, ale v noci nastává „peklo“. V noci přichází vlny ruských útoků, ať už pravidelné armády nebo soukromé armády Wagnerovců. „Je to peklo, které si vybírá krutou daň od ruských sil, které jsou houfně posílány na smrt, ale také od ukrajinských obránců,“ napsal k tomu list.