Česku už nikdo neodpáře, že se ve druhém pololetí minulého roku stalo vůbec nejdražším státem Evropské unie podle cen elektrické energie pro domácnosti v přepočtu na kupní sílu obyvatel jednotlivých zemí. Podle statistického úřadu Evropské unie Eurostat jsme v tomto období „trumfli“ všechny další členy EU, a to včetně Německa. Česká republika měla dokonce o 40 procent dražší elektřinu, než byl průměr celé unijní sedmadvacítky. „Hlavním problémem je, že Česko je v obchodním a ekonomickém paktu s Německem, které prostřednictvím burzy v Lipsku negativně ovlivňuje ceny elektřiny,“ komentuje pro ParlamentníListy.cz nelichotivé české prvenství Milan Smutný, odborný mluvčí think-tanku Realistická energetika a ekologie.

Podle odborníka na energetiku je to v praxi odpověď na otázku, zda je elektřina ze solárů a větrníků levná. „Ano, slunce a vítr faktury neposílají, ale nutnost budovat záložní zdroje a super drahá úložiště, když nesvítí a nefouká, tak ano. Takže vlastně tady v Německu i v Česku budujeme paralelní energetiku, která je v obou větvích dotovaná: Jednak jsou dotované obnovitelné zdroje energie, jednak musí být dotované emisní zdroje z uhlí a plynu, které fungují jen jako záloha, v Německu v systému kapacitních plateb. V České republice zatím vůbec nevíme, co bude doplňovat nestabilní zdroje, když si překotně zavřeme uhelné zdroje. Neméně podstatný problém je pak možný kolaps teplárenské soustavy z 50 procent závislé na uhlí,“ upozorňuje Milan Smutný.

Odvozování cen od burzy bude dál devastovat ekonomiku

Rozhodně bychom se v odhadu vývoje ceny elektřiny neměli nechat obalamutit jejím momentálním snížením. „Jestliže se na veřejnosti neustále píše a mluví o současném poklesu cen, jde o vlastní komoditu, tedy o silovou část ceny elektřiny. Ovšem v důsledku stále větší instalované kapacity je nutno zásadně posílit přenosové a distribuční sítě a jejich správu. Dle Energetického regulačního úřadu to bude do roku 2030 stát na investicích 281 miliard korun, což musí zaplatit zákazníci. Takže dnes je vlastní cena elektřiny menší částí celkové ceny kvůli distribučním poplatkům, platbě na podporu OZE a daním. A tato část se bude v příštích letech neustále zvyšovat, i když v roce parlamentních voleb 2025 to bude asi cíleně odloženo,“ domnívá se expert.