Země Evropské unie se shodly na reformě migrační politiky. Počítá se i s tzv. povinnou solidaritou, tedy s povinností převzít spoluzodpovědnost v případné budoucí migrační krizi, a to i u zemí, kam uprchlíci primárně namířeno neměli. Místo závazných kvót pro přerozdělování migrantů, které při pokusu o jejich zavedení před sedmi lety odmítly Česko, Polsko a Maďarsko, počítá schválený návrh s tím, že relokace budou pouze jednou z možností, jak přetíženým zemím pomoci. Dalšími variantami má být přímý finanční příspěvek a jiná pomoc, například vyslání expertů či materiální podpora.

Reforma, kterou na unijní úrovni podepsal ministr vnitra Vít Rakušan (STAN), rozlítila opoziční hnutí ANO i SPD a také velkou část české veřejnosti. Ekonom Lukáš Kovanda nyní na Twitteru vypočítal, kolik může tato povinná solidarita Českou republiku stát.

„Migrační dohoda EU, k níž se Česko připojilo, může mít nečekaně výrazný dopad na peněženky daňových poplatníků v ČR. Česko se totiž zavázalo, že v případě silných nebo rychlých migračních toků buď přijme nejméně 30 tisíc migrantů ročně, nebo zaplatí ročně minimálně 600 milionů eur, tedy podle dnešního kurzu více než čtrnáct miliard korun,“ upozorňuje Kovanda.

Obě částky jsou navíc jen minimální a z rozhodnutí Evropské komise mohou narůst. „Česku tak na základě migrační dohody může být určen i citelně vyšší počet migrantů k přijetí. A v případě neochoty je přijmout to může být i výrazně vyšší částka. To, kolik má Česko přijmout uprchlíků, přitom určí Evropská komise, stejně jako případně částku, kterou se může země z jejich přijímání vykoupit,“ tvrdí Kovanda s tím, že rozhodně nejde o zanedbatelné peníze.

Ekonom na jednoduchém příkladu ukazuje, že nepřijetí třeba 100 tisíc běženců z Afriky v rámci povinné solidarity by stálo 50 miliard korun. „Jeden příklad za všechny. Za dvanáct měsíců od vypuknutí války na Ukrajině přijalo Česko zhruba půl milionu migrantů odtamtud. Pokud v budoucnu Evropská komise shledá, že jsou migrační toky například z Afriky nebo Blízkého východu příliš silné nebo rychlé, a určí, že Česko má tudíž přijmout třeba 100 tisíc běženců – stále by šlo jen o pětinu počtu imigrantů z Ukrajiny – může vykoupení z jejich přijímání vyjít daňového poplatníka z České republiky ročně zhruba na 50 miliard korun,“ dává příklad Kovanda a připomíná, že tyto peníze by pak chyběly v jiných oblastech, třeba v důchodovém systému.

Celá dohoda bude pro Česko představovat velkou finanční zátěž, protože podle Kovandy lze předpokládat v dalších volebních obdobích vlády, které nebudou ochotné migranty přijímat. „Lze přitom předpokládat, že dříve či později bude Česku vládnout kabinet, který je k přijímání migrantů z Afriky či Blízkého východu mnohem méně vstřícný než současná vláda, jež migrační dohodu EU podepsala. Takový kabinet tedy bude Česko raději dále zadlužovat, jen aby se přijímání migrantů vyhnul. To může zásadně ztížit proces ozdravování veřejných financí,“ varuje ekonom.

Kovanda opakuje nejhorší část dohody, podle níž můžou být finální čísla uprchlíků nebo výsledná částka na vykoupení ještě vyšší, a to pouze z rozhodnutí Evropské komise. „Zopakujme, že cifry, jež migrační dohoda uvádí – 30 tisíc imigrantů, nebo 600 milionů eur ročně – jsou opravdu pouze minimální, jak je v dohodě rovněž explicitně uvedeno. Může to být i citelně více. To však bude prakticky zcela mimo možnost ovlivnění Českem. Protože o tom bude rozhodovat Brusel,“ opakuje Kovanda s tím, že Evropská komise dokonce může rozhodnout, že se zvýší „výkupné“ za jednoho migranta.

„Částka, která z uvedených cifer vychází, tedy 20 tisíc eur za každého odmítnutého migranta, je tedy rovněž částkou jen minimální, nikoli pevně stanovenou. Jestliže by například Evropská komise určila, že to bude 40 tisíc eur na migranta, Česko bude muset v případě odmítnutí běženců platit 50 miliard korun už při odmítnutí pouze 50 tisíc z nich,“ varuje Kovanda.

„Z makroekonomického hlediska dopadu na veřejné finance a tvorbu veřejných rozpočtů je obzvláště tísnivá právě tato nejistota. Česko nemusí s dostatečným předstihem dost dobře vědět, kolik migrantů mu Evropská komise určí přijmout, případně kolik tedy bude platit za jejich odmítnutí. Migrační vlny z Afriky či Blízkého východu navíc mohou časem sílit nejen z důvodu tamních možných konfliktů a válek, ale i z důvodu klimatických nebo z důvodu vnitropolitického vývoje v jiných evropských zemích,“ bojí se Kovanda, že migrační vlny budou stále sílit.

Situaci prý navíc může negativně ovlivnit třeba i politická situace v Německu. „Pokud například v příštích německých parlamentních volbách ještě výrazněji uspějí tamní Zelení, kteří jsou k přijímání migrantů relativně vysoce vstřícní i v porovnání s dalšími německými stranami, lze předpokládat vyšší příliv migrantů nejen do Německa, ale obecně do EU včetně Česka,“ píše Kovanda.

„Podepsáním migrační dohody EU se tak vývoj českých veřejných financí stává závislejším na obtížně předvídatelném vývoji politické situace v Africe, na Blízkém východě, ale i v zemích typu Německa. V krajním případě může za triumf Zelených v německých volbách platit český důchodce, neboť i do Česka pak zamíří více migrantů, jejichž odmítnutí tak bude tím nákladnější – a o odpovídající částku může být v rámci zachování udržitelných veřejných financí nutné seškrtat penze,“ opět varuje Kovanda, že Česko místo vlastních důchodců bude platit relokace uprchlíků.

Jisté je podle Kovandy jedno, a to že migrační dohoda EU představuje další zátěž pro české veřejné rozpočty. „Jde nyní jen o to, o jak velkou. Což ale v tuto chvíli nikdo neví; stanoveno je jen to, kolik tato zátěž bude činit minimálně, nikoli to, jaká je její maximální částka,“ dodává ekonom.

Migrační dohoda EU, k níž se Česko připojilo, představuje potenciálně nečekaně výraznou zátěž pro české veřejné finance. Může jít o desítky miliard ročně, což by mohlo vést k osekání třeba důchodů

Migrační dohoda EU, k níž se Česko připojilo, může mít nečekaně výrazný dopad na…

— Lukáš Kovanda (@LukasKovanda) June 19, 2023

Kovanda v navazujícím tweetu přidává hypotetický, ale realistický příklad, kdy by do Evropy přišlo 1,2 milionu uprchlíků, jako se to stalo v roce 2015. „Evropská komise podle nyní podepsané migrační dohody určí, že má Česko přijmout 80 tisíc z nich, což je realistický předpoklad. V Česku ovšem – předpokládejme dále – bude vládnout kabinet mnohem méně nakloněný přijímání imigrantů ze zemí Blízkého východu či Afriky, než je současná vláda. Takže tento kabinet imigranty přijmout odmítne. Česko tak realisticky v takovém případě zaplatí za nepřijetí zhruba 40 miliard korun,“ vypočítává ekonom.

Kovanda dodává, že takto vysoká částka dokonce převyšuje státní inkaso z daňových úprav v rámci konsolidačního balíčku. „Vždyť je to o pět miliard korun více, než kolik činí inkaso ze všech daňových a odvodových navýšení obsažených pro příští rok v tolik diskutovaném konsolidačním balíčku. Vše na základě podepsané migrační dohody. Je paradoxní, jak se do mrtě debatuje zatím jen návrh konsolidačního balíčku, ale opatření, které má ještě větší dopad na veřejné finance, projde zcela bez debaty a jakékoli pozornosti,“ diví se Kovanda.

Představme si, že se zopakuje rok 2015 a do EU jako tehdy přijde přes 1,2 milionu migrantů. Evropská komise dle nyní podepsané migrační dohody určí, že má Česko přijmout 80 tisíc z nich, což je realistický předpoklad.

V Česku ovšem - předpokládejme dále - bude vládnout kabinet…

— Lukáš Kovanda (@LukasKovanda) June 19, 2023