„Toto není armáda, která by byla zvyklá bojovat proti někomu, kdo se umí bránit," říká o amerických ozbrojených silách jejich někdejší plukovník a mnohými oceněními dekorovaný veterán války v Zálivu Douglas Macgregor, který působil jako poradce v administrativě prezidenta Donalda Trumpa. Uznávaný expert na vojenství, podle jehož učebnic se vyučuje na vojenských akademiích v Izraeli, připomíná, že od roku 2001 Američané válčili skoro výhradně proti bosým pastevcům s kalašnikovy v zaostalých krajinách na Blízkém východě, přičemž přirovnává současný stav Bidenova vojska ke stavu, v němž se nacházela francouzská armáda v době před prusko-francouzskou válkou. Francouzská armáda, která byla tehdy díky své koloniální slávě považována za nejobávanější vojenskou sílu na světě, byla zvyklá válčit se všelijakými vzbouřenci a bandity ve svých zámořských državách, avšak vůbec nebyla připravena na střet s dobře vyzbrojeným a organizovaným protivníkem. Prusko-francouzská válka tak pro zemi galského kohouta skončila ponižující porážkou. Podobný osud by podle Macgregora mohl potkat USA, pokud by se vrhly do přímého konfliktu s Ruskou federací.

Ep. 18 Into the abyss: Colonel Douglas Macgregor tells us why the Ukraine war must end now. pic.twitter.com/a3bGLvJC4s

— Tucker Carlson (@TuckerCarlson) August 21, 2023

„Máme výzbroj, která je stará několik desetiletí. Například tanky, na kterých jsem sloužil já ve válce v roce 1990 (válka v Perském zálivu - pozn. redakce) byly tehdy v podstatě zbrusu nové a nejmodernější. Ty tanky pořád používáme. Sice byly přestavěny, ale už nejsou nové. Ty tanky už nejsou tak schopné, jako bývaly," líčí Macgregor zaostalý stav americké vojenské techniky.

Rusko má prý navíc jednoznačnou převahu ve výrobních kapacitách. „Rusové nemají vůbec problém s nedostatkem munice. Pamatujete si, jak na začátku války se říkalo, že mají nedostatek raket a granátů? No, mají několik výrobních závodů, které operují sedm dnů v týdnu 24 hodin denně. Spojené státy se nemohou vyrovnat této kapacitě. Trvalo by nám mnoho měsíců dostat se na takovou úroveň, abychom mohli s Rusy vést konvenční válku," vysvětluje Macgregor. „A proto mají lidé jako já obavy, že pokud se s Rusy dostaneme do konfrontace, tak nemůžeme vyhrát, protože se svět změnil, způsob vedení válek se změnil," dodává dekorovaný válečný hrdina. Macgregor si proto myslí, že by USA v případě války s Ruskem musely sáhnout k použití jaderných zbraní v zoufalé snaze zastavit postup silnějšího protivníka. „Použití jakékoliv jaderné zbraně vyvolá velmi prudkou eskalaci," varuje ovšem Macgregor, „neboť váš protivník bude předpokládat, že pokud nenasadí svoje vlastní nukleární zbraně, tak o ně přijde."

Jaké tedy nabízí řešení? „Nejchytřejší věc, kterou můžeme udělat, je ukončit tuto válku," apeluje plukovník na své krajany.

Zároveň podotýká, že se Washington bude muset připravit na výrazné ústupky ruské straně. Pokud by Západ býval s Ruskem uzavřel mír již v dřívější fázi konfliktu, tak by Rusové podle Macgregora získali pouze velmi malou část ukrajinského území, pravděpodobně prý jen Donětsk a Luhansk. Rusům by totiž tehdy bývala stačila garance neutrality Ukrajiny a zajištění rovných práv ruskojazyčného obyvatelstva žijícího na jejím území. „Většina toho, co se teď děje, souvisí s útlakem Rusů žijících na Ukrajině ze strany ukrajinské vlády," vysvětluje Macgregor. „A toto je samozřejmě radikální nacionalistická vláda, která se v Kyjevě dostala k moci v roce 2014," míní o současném ukrajinském režimu americký expert. „A tato vláda, jakmile se dostala k moci, tak začala vést válku proti těm tzv. odtrženým provinciím. A Putin se snažil a snažil a snažil, Minské dohody budiž toho dobrým příkladem, najít řešení, které by se vyvarovalo konfrontace," analyzuje Macgregor historické pozadí současného konfliktu na východě Evropy. „Nyní díky bývalé německé kancléřce Angele Merkelové víme, že Minské dohody byly pouhou lstí, způsobem jak dát Ukrajincům více času na to, aby vybudovali svou armádu. Aby ji vybudovali na co?“ ptá se vojenský analytik. „Je docela zřejmé, že se připravovali na útok proti Rusku," myslí si. „Dalším krokem pak byla naše snaha umístit na východě Ukrajiny rakety tak, aby byly na dostřel vzdálené pouhých několik minut od významných ruských měst," připomíná Macgregor s tím, že takové kroky Washingtonu byly pro Rusko od začátku nepřijatelné.