Od únorové ruské invaze na Ukrajinu probíhá v Evropě největší uprchlická vlna od 2. světové války. Uprchlo téměř 8 milionů lidí, většina do zemí Evropské unie.

„Tato čísla se budou zvyšovat v závislosti na délce a závažnosti války,“ píše se ve zmíněném článku na serveru Mezinárodního měnového fondu s tím, že se správně nastavenou politikou by z toho mohly hostitelské země těžit s ohledem na současný nedostatek pracovních sil a stárnutí populace.

„Mnoho z těch, kteří uprchli, má jiný demografický profil než ti z minulých uprchlických vln,“ narážejí autoři na odlišnou skladbu, chování i sociální a pracovní návyky Ukrajinců a běženců z arabských a afrických destinací, kteří do Evropy proudili dříve.

Na druhou stranu průzkumy v Německu, Moldavsku a Polsku prý ukazují, že většinu příchozích tvoří děti a ženy do 40 let. Z grafu je zřejmé, že v Česku tvoří uprchlíci 4,5 % populace.

Procento populace tvořené ukrajinskými uprchlíky
Zdroj: IMF

Autoři dále uvádí, že Evropa na vzniklou situaci reagovala rychlou a rozhodnou podporou a téměř 5 milionů Ukrajinců je nyní registrováno k dočasné ochraně v EU. Dočasná ochrana umožňuje běžencům přístup k veřejnému zdravotnímu pojištění, vzdělání či na trh práce a podobně.

EU tedy podle článku odstranila mnoho překážek, kterým uprchlíci obvykle čelí, tím, že jim nabídla práva k pobytu, pracovní povolení a přístup ke zdravotní péči, školám, bydlení a bankovním službám.

Přesto autoři v úvodu konstatují, že by se mohlo udělat ještě víc.

Nesmí se ale přitom zapomínat, že pomoc uprchlíkům státy v první řadě také něco stojí.

Sami autoři píší, že podpora uprchlíků je spojena s určitými krátkodobými fiskálními náklady.

„V celé EU by mohly v prvním roce dosáhnout 30 až 37 miliard eur, tedy asi 0,2 procenta hrubého domácího produktu. Zemím s největším podílem uprchlíků, včetně České republiky, Estonska, Moldavska a Polska, by letos mohly vzniknout fiskální náklady ve výši zhruba 1 procenta HDP. Větší podíl žen a dětí povede k vyšším výdajům na péči o děti, vzdělávání a zdravotní služby,“ píše se v článku.

Pokud budeme hodnotu hrubého domácího produktu vztahovat k roku 2021, kdy jeho celková hodnota dělala za všechny kvartály zhruba 6.400.000.000.000,- Kč, dostaneme se v rámci České republiky k 64 miliardám korun, které nás současná uprchlická krize stojí podle expertů Mezinárodního měnového fondu.

To by mělo být vyváženo jejich možným přínosem do budoucna. Pokud se rozhodnou u nás zůstat, mohli by podpořit hospodářský růst a daňové příjmy, a zároveň pomoci zmírnit současné napětí na trhu práce.

„Odhadujeme, že ukrajinští uprchlíci by do konce roku 2022 mohli zvýšit počet pracovních sil v Evropě přibližně o 0,6 procenta a o 2,7 procenta v zemích s největším počtem příchozích, kde ukrajinští uprchlíci zmírní nedostatek pracovních sil,“ píší autoři s tím, že mezi země s největším počtem příchozích patří právě Česká republika.

Zmíněna je ale i možnost růstu nezaměstnanosti.

„Jakékoli zvýšení nezaměstnanosti v důsledku tohoto nárůstu pracovní síly bude pravděpodobně dočasné a první známky integrace uprchlíků do evropských trhů práce jsou slibné. Existují důkazy, že například uprchlíci v Polsku a Spojeném království našli práci relativně rychle,“ informuje článek v textu, který se ale nevyhnul slovům PRAVDĚPODOBNĚ, SLIBNÉ, či RELATIVNĚ.

To, jak noví uprchlíci ovlivní ekonomický růst v příštích letech, bude podle autorů článku záviset především na rychlosti a kvalitě jejich integrace na trh práce, zejména na tom, zda neskončí na špatně placených místech, která neodpovídají jejich kvalifikaci či dovednostem.

„Aktivní nástroje na trhu práce, které nebyly dosud v takové míře využívány, by mohly být lépe přizpůsobeny pro zlepšení dovedností uprchlíků a jejich úspěchu na trhu práce. Patří mezi ně například uznávání kvalifikací, jazyková příprava a služby při hledání zaměstnání a přizpůsobení,“ myslí si experti o případném uznávání vzdělání, či titulů z ukrajinských vysokých škol.

Potenciální navýšení pracující populace ukrajinskými uprchlíky
Zdroj: IMF

„Centrální vlády budou muset v zemích EU přiměřeně financovat místní samosprávy,“ zmiňují autoři další zvýšení nákladů pro země, které přijaly uprchlíky v souvislosti s financováním programů nejen v oblasti aktivní politiky trhu práce, ale také v oblasti vzdělávání, zdravotnictví, sociální péče a bydlení.

„Ty všechny budou potřebovat trvalou podporu,“ jsou si jisti experti.

Zároveň zmiňují i těžkosti některých vlád a problémy stávajících občanů v Evropské unii.

„Potřeba další podpory ukrajinských uprchlíků přichází pro Evropu v těžké době, kdy mnohé země bojují s rostoucími cenami energií a potravin a prudce zpomalujícím ekonomickým růstem,“ jsou si vědomi autoři příspěvku.

„Přesto je důležité pokračovat v silné solidaritě, která Evropě dosud umožnila tak účinně reagovat na uprchlickou krizi.“

Politika, která pomáhá uprchlíkům s ekonomickou integrací, pomáhá podle nich jak Evropě, tak těm, kteří utíkají z Ukrajiny.

Odlišný názor, než zmínění autoři článku ale zastává většina Čechů. Podle průzkumu agentury STEM/MARK jich 59 % odpovědělo, že vláda pomáhá uprchlíkům na úkor vlastních občanů. Napsal to server Aktuálně.cz.

Průzkum, o kterém server hovoří, provedla agentura v polovině října a data jím získaná byla neveřejná, Aktuálně.cz je ale má k dispozici.

„Překvapivé je, že s tímto názorem určitě souhlasí 35 procent respondentů. Většinou se lidé kloní k méně vyhraněným odpovědím, tedy spíše souhlasí nebo spíše nesouhlasí. Tady to neplatilo," upozornil v Aktuálně.cz na razanci odpovědí analytik agentury Jan Burianec.

Data za včerejší den. pic.twitter.com/1jiKkwPvvs

— Ministerstvo vnitra (@vnitro) December 22, 2022

Dodejme, že k 21. 12. 2022 byl u nás podle údajů Ministerstva vnitra udělen statut dočasné ochrany 471 426 uprchlíkům. Na cizinecké policii bylo nahlášeno 639 754 osob.