„Já jsem dostal už tolik vyznamenání, že mi je jedno, jestli je dostanu i tady, ale bylo by příjemné, kdybych to dostal i z vlastní země... Ale na Hrad už nepůjdu,“ oznámil ve vysílání. Místo toho se chystá na akci na Staroměstském náměstí, kde se uskuteční alternativní oslava státního svátku.

Pan Brady 12. října zvedl telefon a na druhém konci slyšel pana Jindřicha Forejta z Pražského hradu, který ho požádal, aby přijel do Česka a převzal si státní vyznamenání z rukou prezidenta republiky. Měl si to však nechat pro sebe. Choť pana Bradyho si to prý chtěla ověřit, zda manžel má opravdu dostat řád T. G. Masaryka, a volala na Hrad. „Manželka volala zpátky panu Forejtovi a chtěla to potvrdit,“ potvrdil Brady.

„Už 65 let žiju v Kanadě, ale moje srdce patří sem... Moje dcera se chtěla vdávat tady a taky se tady vdávala,“ prozradil také.

Prý rád vzpomíná na dětství v Československu. Až do příchodu nacistů se nesetkal s antisemitismem a prožíval šťastné dětství. Až se jednoho dne ocitl na cestě do Terezína. Bylo mu čtrnáct let. Za války bohužel ztratil celou rodinu a po válce chtěl začít nový život. V Kanadě se mu to opravdu podařilo. „Já jsem nechtěl žít v dalším totalitním systému,“ podotkl na adresu komunistů. V Kanadě se snaží přednášet nejen o antisemitismu a holocaustu, ale také o mezilidských vztazích, které je podle pana Bradyho třeba rozvíjet, aby se neopakovaly hrůzy podobné těm, které musel sám zažívat za druhé světové války.