„Myslím si, že to bude potvrzení jednoty aliance vůči konfliktu na Ukrajině. Za druhé bych očekával, že se aliance vyjádří k polskému návrhu mírové operace na Ukrajině, kterou si myslím, že odmítne, protože už jsme slyšeli Spojené státy říct, že do toho nepůjdou. Včerejší vyjádření Olafa Scholze, že nepřipustí Německo, aby aliance vstoupila na Ukrajinu, je myslím dostatečně silným hlasem k tomu, jak by tato operace mohla dopadnout. Koneckonců mírové síly se posílají tam, kde je konflikt ukončen, kde jsou strany od sebe odděleny. Tady by to nejdřív muselo znamenat logicky si vybojovat cestu k míru – a to já považuji za naprosto nerealistický požadavek Polska ve chvíli, kdy by to skutečně znamenalo vstup do války s Ruskem, neboť Rusko napadlo Ukrajinu právě proto, aby na jejím území nikdy nebyla vojska Severoatlantické aliance,“ zmínil.

„Očekávat můžeme také další debaty o posílení jihovýchodního křídla. Zatím to posílení je spíš v rovině symbolické, ale ukazuje nějakou jednotu a ukazuje snahu jaksi být akceschopní, což je samozřejmě velmi dobře, zda se budou debatovat ještě nějaké další otázky, pokud jde o nějaké další dozbrojování Ukrajiny, to se dá samozřejmě také předpokládat,“ dodal Šándor.

Ruský ministr zahraničních věcí Sergej Lavrov prohlásil, že mírová operace NATO by vedla k válce s Ruskem. V případě, že by došlo ke střetu dvou armád, s jakým úkolem by mírová mise měla podle Šándora na Ukrajinu vyrazit? „Mírová mise by měla smysl, pokud by měla rezoluci Rady bezpečnosti OSN, což mít nebude. Druhá, ta praktická rovina je v tom, že ty mírové jednotky vysíláte k oddělení válčících stran. Otázkou je, čeho by všeho byly schopny dosáhnout. Vzpomeňme mírovou misi v Srebrenici, kde nizozemský kontingent bohužel nečinně přihlížel k tomu, jak vojáci Radka Mladiče pobili nějakých osm tisíc muslimů. A ono představa, že ty mírové mise jsou schopné všechno spasit, mi přijde trošku nerealistická,“ míní Šándor. 

Pokud jde o poměry sil, tak ruská armáda dle Šándora zdaleka není schopna čelit především armádě USA. „Rozpočet armády USA je 800 miliard, ruských 65 – když to zaokrouhlím. A k tomu ještě musíme přičíst další členské státy, byť ne všechny dávají na zbrojení takové prostředky, jaké jsou nutné, ale obávám se, že Putin šel na Ukrajinu pod nějakým leitmotivem, že nemá co ztratit a obávám se, že by v této politice pokračoval dál, ale je evidentní, že pro tento krok není shoda a nebude shoda, takže si myslím, že k něčemu takovému v tuto chvíli nedojde,“ dodal Šándor. 

Závěrem se pak Šándor vyjádřil ke slovům ruského mluvčího Dmitrije Peskova, že pokud se Rusko bude cítit existenčně ohrožené, použije jaderné zbraně. Mohlo by brát jako ohrožení vstup mírových složek? „Obávám se, že Rusko spojilo svoji existenci právě s Ukrajinou, která je z pohledu geopolitiky a těch všech věcí, které se dlouhou dobu diskutovaly, pro něj rozhodující. A nelze tedy vyloučit, že právě vstupem vojsk Severoatlantické aliance by k nějakým jaderným úderům, nechci opravdu spekulovat, svět je vystrašený dostatečně, ale přece jen mohlo dojít,“ zmínil Šándor, že prohlášení Ruska jsou sice propagandistická, ale bral by je vážně. 

„Tlak, který se vytváří na Rusko včetně faktu, že se ne úplně daří ruské armádě postupovat na Ukrajině tak, jak si předsevzala, především kolem těch velkých měst, tak by se mohlo cítit zahnáno do kouta, a mohlo by uvažovat v nějaké eventualitě o takovémto kroku,“ zakončil Šándor s přáním zachování chladného rozumu.