Carlson začal konstatováním, že záběry z Izraele jsou strašlivé. „Ať už si myslíte o izraelské politice v Gaze cokoliv, nemůžete střílet lidi na hudebních festivalech, to je zločin a Izrael má právo na tento zločin odpovědět a bránit se,“ prohlásil s tím, že to ani nikdo vážně nerozporuje. Ale otázka pro americké politiky je, co by měly dělat USA. Zvláště když by tento konflikt mohl potenciálně přerůst v souboj Íránu a jeho spojenců se Západem, což by v nejhorším případě mohlo vést k útoku jadernými zbraněmi a v tom lepším ke kolapsu ekonomiky a zdražení benzínu. Jak si USA přes víkend už zažily.
„Pokud tento trend vydrží, tak Spojené státy, které jsou technicky vzato v bankrotu, se propadnou do ekonomické deprese,“ varoval s tím, že by nebyla taková, jako v roce 1930. Čistě proto, že do Spojených států dorazilo 10 milionů lidí z nejchudších oblastí světa a většina z nich je na nějaké formě státní podpory. „Hádejte, jak to dopadne, když americké vládě dojdou peníze,“ poznamenal. Proto je podle něho potřeba ve vztahu k Izraeli myslet dlouho dopředu a moudře.
A trefoval se do prezidentské kandidátky Nikky Haleyové, která volala po útoku na Írán. „To není lídr, to je dítě, které má záchvat vzteku,“ hodnotil a podotkl, že z Washingtonu ji nikdo nepokáral. Také republikánský senátor Lindsey Graham volal po výhrůžkách Íránu bombardováním, specificky jeho rafinérií. Carlson se zeptal, zda Graham ví, co by se stalo, kdyby k bombardování Íránu skutečně došlo. „Neví, nepromyslel to. Je mu sedmdesát let, děti nemá, je mu to jedno,“ odpověděl si sám. Také vyvracel, že by mohla být nějaká „válka, která ukončí všechny války“.
Ep. 29 After the Hamas attacks, what’s the wise path forward? pic.twitter.com/AwWkcLFUBb
— Tucker Carlson (@TuckerCarlson) October 9, 2023
Naopak prezidentský kandidát Vivek Ramaswamy si nemyslí, že válka s Íránem je v zájmu USA. V Tuckerově vysílání pak především řešil, jak mohly americké a izraelské tajné služby tak selhat, že k útoku došlo. Protože pokud mohly takto selhat v případě Izraele, mohou tak selhat v případě Spojených států. Co s tím? „Zabezpečit hranice, přestat financovat... máme tady takový špatný zvyk, že když jsme v bankrotu, tak financovat obě strany ve válce, které jsme se měli vyhnout,“ řekl Ramaswamy.
Zmínil například Rusko a Ukrajinu nebo peníze poslané Íránu. Podotkl také, že mezi „zapomenutými“ konflikty, o kterých se nemluví, je ten mezi Arménií a Ázerbájdžánem a to proto, že Ázerbájdžán má prý v USA stejně silnou lobby jako Ukrajina. „Tohle selektivní morální pobouření je podle mě problém,“ řekl. USA podle něj potřebuje dostatečně upřímné lídry, kteří dokážou říct, když se na světě dějí zvěrstva, ale také budou mít na zřeteli americké zájmy a že ty se ne vždy kryjí s morálními soudy.
Carlson se také pozastavil nad tím, že zatímco nad stovkami mrtvých v Izraeli se američtí politici pohoršují, statisíce zavražděných a předávkovaných u nich doma je nechávají chladnými.
Ramaswamy konstatoval, že pokud se nepoučí z minulých chyb, budou se stejné chyby opakovat. A nyní jsou Spojené státy ještě zadluženější, než když se do válek v zahraničí pustily minule. „Myslím, že je potřeba říct jasně, co budeme a nebudeme dělat jako Spojené státy americké. To dá přehled našim spojencům, kteří si ten přehled od USA zaslouží,“ pravil a vyslovil se naopak proti vágním výhrůžkám, které smývají rozdíly mezi útokem na Spojené státy a spojence Spojených států.
Tento článek je uzamčen
Po kliknutí na tlačítko "odemknout" Vám zobrazíme odpovídající možnosti pro odemčení a případnému sdílení článku.Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Karel Šebesta