Rakousko se tak stalo prvním členským státem Evropské unie, který vyjádřil souhlasné stanovisko s návrhem V4 týkajícím se výstavby plotu při severních hranicích Řecka. Na této variantě se shodli představitelé V4 z Maďarska, České republiky, Polska a Slovenska na pondělním setkání v Praze. Jako první s tímto řešením přišel maďarský premiér Viktor Orbán. Rakouské „ano“ přichází i přesto, že německá kancléřka Merkelová návrh V4 veřejně odsoudila. „Opravdu se chceme vzdát stávajících hranic mezi Řeckem, Makedonií a Bulharskem a čelit všem důsledkům, které tento krok přinese?“ zmínila Merkelová.

Oznámení Vídně je vnímáno jako další políček do tváře kancléřky Merkelové, která bude během nadcházejícího summitu v Bruselu usilovat o podporu členských států v otázce podepsáni dohody s Tureckem. Od té si německá kancléřka slibuje zpomalení migračního toku směřujícího do Evropy. Ankaře již byly k tomuto účelu vloni na podzim přislíbeny tři miliardy eur. Hraniční kontroly se zintenzivní zejména na přechodech do Itálie. „Naším cílem je zajistit v naší zemi pořádek a stabilitu. To je důvod, proč jsme šlápli na brzdu,“ prohlásila rakouská ministryně vnitra Johanna Mikl-Leitnerová.

Celý text  v angličtině najdete ZDE.

Jak poukazuje server The Local.au, Rakousko přijalo v loňském roce 90 000 žádostí o azyl a minulý měsíc vláda informovala, že v letošním roce počet azylantů omezí na 37 500 a dalších 12 500 deportuje. Návrh postavit na makedonsko-řecké hranici plot je všeobecně vnímán jako pokus dostat Řecko ze Schengenu. Vedle Merkelové jej včera odsoudil také předseda Evropské rady Donald Tusk. Proti je přirozeně i samotné Řecko, kterému se Schengen rozhodně opouštět nechce. Vzhledem ke své neschopnosti zabezpečit vnější hranice Evropské unie však tlak na Athény neustále sílí. Překvapivé rozhodnutí rakouské vlády podpořit plán V4 je toho pádným důkazem.

Rakousko jako jedna z mála zemí EU přistěhovaleckou politiku kancléřky Merkelové dlouhou podporovalo. To se změnilo minulý měsíc a oznámení o podpoře výstavby plotu na severní hranici Řecka je dalším signálem, že se názory obou zemí začínají lišit. Rakouský kancléř Werner Faymann sice něco takového v rozhovoru pro rakouský deník Kurier popírá. Zároveň dle svých slov očekává, že Německo bude kroky Rakouska v oblasti přistěhovalecké politiky brzy následovat. „Naše vztahy jsou velmi dobré. Rakouská vláda však musí při svém rozhodování vycházet z reality a starat se v prvé řadě o situaci v naší zemi,“ dodal Faymann.