Kociánová na Kechlibara vytáhla plány Evropské komise. Podle nich chce rozvinout obranu proti dezinformacím na internetu. „Opatření míří dovnitř soustavy evropských orgánů, dílčích evropských institucí a také k velkým hráčům, což je právě Facebook, Twitter či Mozilla. EU mluví o vytvoření kodexů pro soukromé online platformy, o finanční podpoře mediální gramotnosti či subvenci investigativní žurnalistiky,“ vysvětlovala Kociánová. Kechlibar na to prohlásil, že k takovýmto řešením shora má bytostnou nedůvěru a pod podporou mediální gramotnosti se může schovat cokoliv. Mediální gramotnost podle něj nelze zlepšovat, když o to není zájem. „Můžete přivést koně k vodě, ale nepřinutíte ho pít. Myslím, že je hrozně těžké v lidech, kteří konzumují zprávy, nějak uměle podnítit, aby se naučili přemýšlet. A v podstatě jiné myšlení než kritické neexistuje, buď to je, nebo není myšlení – a je to dogmatismus. Myslím, že toto se musí podněcovat nějakým nárazem na realitu, podobně jako imunitní systém,“ prohlásil a naznačil, že by se na podobném projektu mohli nasytit ti, kdo vědí, jak o granty žádat, ale výsledek nezaručí.

Kociánová pak zmínila subvence pro investigativní žurnalistiku. Dle jeho názoru nejde zároveň brát peníze od státu a vyšetřovat potenciální prorůstání zločinu do státní správy. „Z hlediska investigativního žurnalisty je například policie potencionální nepřítel, protože tam budou nějací zkorumpovaní jedinci, kteří na pokyn nějakého šéfa na novináře nasadí odposlechy a prohledají mu byt,“ přidal analytik příklad.

A pak došlo na samotný populismus. „To je také velmi frekventované slovo a stává se stále důležitějším. Nedávno dokonce tři desítky osobností vyzvaly přímo k záchraně Evropy před populismem. Vznikl manifest, který zveřejnily některé evropské deníky, například britský The Guardian. Podepsaly jej osoby z dvacítky zemí, včetně francouzského spisovatele českého původu Milana Kundery a indicko-britského Salmana Rushdieho,“ uvedla Kociánová téma.

Kechlibar dodal, že zrovna u Salmana Rushdieho ho mrzí, že něco takového podepsal, když sám zažil střet s islámem a poznal, jaký efekt to mělo na svobodu slova (na Rushdieho byla vydána fatwa a byl dlouhou dobu střežen – pozn.red.). A pak se rozjel: „Populismus je oblíbená nálepka. Pamatuji na první přímé volby prezidenta, které jsem vysadil, a na to, jak si pan Karel Schwarzenberg udělal číro. To nebyl populismus? Nyní sleduji, že v roce 2019 mají být v Německu troje zemské volby: v Sasku, Durynsku a Braniborsku. Ve všech třech těchto státech bude AfD asi nad 20 procenty a v Sasku si slibují, že by mohli těsně vyhrát, ale přece. Samozřejmě je tam také silná Die Linke, i když ta už je méně antisystémová, už sedí v nějakých vládách.