45. prezident Donald Trump po jednání se zástupci Tálibánu rozhodl, že vojáci Spojených států odejdou z Afghánistánu v květnu tohoto roku. Trumpův nástupce Joe Biden plán na odchod ze země dotáhl do konce. Odchod Američanů ze země však připomínal spíš úprk, ponechali v zemi nemalé množství vojenské techniky a své pracovníky i afghánské spolupracovníky stahují v rychlosti přes letiště v Kábulu.

Někdejší český velvyslanec v Afghánistánu Jiří Baloun po návratu do vlasti novinářům prozradil, že podle původních informací měli bojovníci Tálibánu postupovat k hlavnímu městu Afghánistánu celé týdny. Jenže z týdnů se staly dny a ze dnů jen hodiny. Tak rychlý postup Tálibánu podle velvyslance nikdo nečekal.

Afghánská armáda, kterou trénovali vojáci NATO, kladla minimální odpor. Baloun to přičetl tomu, že když vojáci neviděli vůli bránit svou zemi u svých politiků, sami neviděli důvod k tomu, aby pokládali své životy v boji s Tálibánem.

• Další informace naleznete zde

Ekonom Pavel Kohout na sociální síti Twitter srovnal chování Afghánců s chováním Čechoslováků v srpnu 1968.

„Jedné věci nerozumím. Tisíce, možná desítky tisíc Afghánců se zoufale snaží uprchnout, že jde prý o holý život. Proč ale ti samí lidé proti Tálibánu vůbec nebojovali? Dokonce i bezbranní Čechoslováci kladli aspoň symbolický odpor proti sovětským tankům. Afghánci nic, ani ťuk,“ kroutil hlavou.

Bude prý rád vyveden z omylu, ale pokud ví, na skutečný odpor Tálibán narazil jen v údolí Pandžšír na severovýchodě země.

„Takže: buď Afghánci jsou největší Švejci na světě (což si ale nemyslím), anebo si prostě zvykli, že kritické situace za ně řeší Američané a jejich spojenci. A tentokrát se prostě přepočítali,“ konstatoval Kohout.