Migrační krize a její následky pokračují. Podle průzkumu mezinárodního kolektivu novinářů „Lost in Europe“ se v letech 2018 až 2020 v Evropě „ztratilo“ více než 18 tisíc nedoprovázených dětí. O zprávě informuje turecká stanice TRT World. Kolektiv si tyto informace vyžádal v třiceti zemích, jak mezi členy EU, tak mimo. Ale číslo je prý podstřelené, protože některé země jako Francie či Rumunsko tuto statistiku vůbec nevedou. Ne všichni také vedou statistiky o tom, odkud migranti pocházejí, nicméně podle dostupných dat je to primárně Maroko, Alžírsko, Afghánistán, Eritrea a Guinea.

Nejvíce nedoprovázených dětí se údajně ztratilo v Itálii (5775), pak v Belgii (2642) a v Řecku (2118). V Belgii například za rok 2020 zmizelo 583 dětí. 14 zmizení považuje policie za „podezřelá“, 344 mladých migrantů odmítlo se hlásit v centru pro migranty, 225 se sice ohlásilo, ale pak na vlastní pěst odešlo. Jak stanice píše, žádné ustálené metody mezi členskými státy nejsou a některé nedoprovázené děti byly registrovány jako dospělí, prošly si několik zemí a zmizely hned několikrát.

Podle francouzské státní televize France24 také vzrůstá počet migrantů v Rumunsku. Od podzimu se počet azylantů zvýšil na 150 % a koncentrují se převážně na západě země, okolo města Temešvár. Většina prý pochází z Afghánistánu. Že se vydali přes Rumunsko dle reportáže nelitují, ale dle slov jednoho z nich „se nechtějí zdržet dlouho“.

Jak se v reportáži svěřil pracovník neziskové organizace, která se o migranty stará, situace je bezprecedentní. Jednak v počtu žadatelů o azyl, ale také v tom, že ještě nikdy předtím v Temešváru mladíci od 14 let výše nepřespávali v opuštěných budovách a netoulali se ulicemi. Podle něj se mohla změnit trasa, po které se migranti snaží dostat do západní Evropy.

Podmínky, ve kterých migranti spí a žijí, jsou nuzné, z opuštěných budov vyhání migranty policie. Starosta města chce, aby situaci řešila vláda, ale ta se prý k řešení nemá. Podle něj bude muset Rumunsko svůj přístup přehodnotit, pokud čísla porostou. „Očekávám, že to budou brát vážně, což jsem vyjádřil i před vládou v Bukurešti, a že nás nenechají na holičkách,“ uvedl.

Záběry stanice France24 z Rumunska:

Jeden z migrantů, původem z Iráku, uvažuje, že by v Rumunsku zůstal. Většina ostatních prý ovšem hodlá zamířit do Maďarska a pak dále na západ.

Podle německé stanice RTL ovšem ani jižní cesta neztrácí na atraktivnosti, i když i tam dochází ke změnám. Migranti ze subsaharské Afriky se koncentrují například v Tunisku. Napříkald 28letá Aminata Traoure už přežila ztroskotání plavidla, na kterém se snažila dostat do Evropy, ale životem za její pokus zaplatila její 15měsíční dcera. Přesto je odhodlána to zkusit znovu. Prý by se ráda vrátila do svého rodného Pobřeží slonoviny, ale nemá na cestu peníze a odcestovat do Evropy je prý levnější než se vracet zpátky. Poprvé dle RTL tvoří migranti ze subsaharské Afriky na lodích většinu a tento rok již 453 při cestě zemřelo.

Prista Kone, také z Pobřeží slonoviny, říká: „I přes riziko ztroskotání, přes smutek našich rodin, jsme vždy připraveni riskovat naše životy.“ Do Tuniska přišla údajně v roce 2014, s titulem v managementu a plánem dále studovat. Ale protože neměla peníze, tak si našla práci jako služebná. Kde podle svých slov zjistila, jak jsou Tunisané rasističtí. „Moje šéfová mi řekla, ať na její děti nesahám, protože jsem černá,“ říká mladá, neúspěšná migrantka a dodává, že dotyčná ji také obviňuje, kdykoliv se něco ztratí. „Na ulici na mě volali, že jsem opice a házeli po mně kameny,“ tvrdí.

Podle lokálního mluvčího obyvatel Pobřeží slonoviny by dotyční „přežili ztroskotání v poledne a už v jednu by byli připravení to zkusit znovu“. „Pro ně je to Evropa, nebo smrt,“ tvrdí. V Tunisku se prý nachází 20 000 migrantů právě z Pobřeží slonoviny, někteří přišli za vzděláním, jiným lhali, že je v zemi dobře placená práce. Bez povolení k pobytu většinou pracují načerno, za mizernou mzdu a navíc je šikanují jak obyvatelé, tak policie. V Tunisku prý ani právní ani kulturní zázemí neumožňuje integraci. Počet migrantů, kteří se na moře vydávají z Tuniska navíc stoupá, protože Itálie uzavřela dohodu s Libyí.

Podle katolické neziskové organizace Caritas pašeráci slibují migrantům, že sehnat bydlení i práci v Evropě je teď snadné, protože covid „zdecimoval populaci“.