Konference se kromě akademiků, odborníků na islám zúčastnil například i diplomat Elaaf R. Hadi z irácké ambasády v Praze.

Zúčastnili se i jeden z předních západních odborníků na islám, Rob Gleave z univerzity v Exeteru, nebo islámští učenci Fir Hussein Ali a Hussain Bassim Abdulameer z Islámské univerzity v Karbala.

Příspěvek přednesla i Zora Hesová z Centra globálních studií Akadamie věd, a to pod názvem „Paradoxy sekularity a náboženství v západním vnímání současného íránského myšlení“. Podle prezentace Hesové se současný Írán nachází na „intelektuální křižovatce“. V zemi je podle akademičky intelektuální a náboženský pluralismus, a to navzdory nadvládě oficiální náboženské ideologie (Írán je oficiálně islámskou republikou). Pluralistní a reformistické názorové pozice jsou podle ní rovněž časté i mezi výše postavenými íránskými kleriky. Rovněž se na tato témata vedou diskuse v akademickém i veřejném prostoru, na rozdíl od zemí, ve kterých převládá sunnitská odnož islámu.

Během příspěvků došlo i na lehce ožehavější témata. Akademik Nassr Mohammed Ali z univerzity al-Nahrain v Bagdádu svou přednášku pojmenoval „Proč se Irák nemůže povznést nad etnosektářství“ (Why Irag Cannot Rising Above Ethno-Sectarianism).

Nassr Mohammed Ali ve své přednášce naznačil, že to, jak je nastaven irácký ústavní pořádek, nahrává etnickému a sektářskému štěpení a konfliktům. Toto by se podle akademika mělo dotýkat dokonce i volebního systému v zemi.

Toto téma rezonovalo i v diskusi po skončení přednáškového bloku Nassra Mohammeda Aliho a Zory Hesové.

„V Iráku máme svobodu volby, můžeme volit lépe,“ obrátil se na Nassra jeden z přítomných, rovněž Iráčan, s tím, že on se v Iráku voleb účastní. „Máme demokratický systém, ale nemáme demokratickou kulturu,“ poznamenal muž. „Problém je v kultuře lidí, a nikoliv v daném systému,“ doplnil Iráčan.

Akademik Nassr ovšem muži oponoval. Podle svých slov se neúčastní žádných iráckých voleb. Jelikož volby v Iráku podle něj podporují etnosektářství v zemi, přičemž hovořil o „etnosektářských politických stranách“ a „kmenových vůdcích“.