Tvrzení pochází z logické konstrukce vyjádření Evropské komise. Všímá si těchto prohlášení Evropské komise u příležitosti prvního Evropského týdne mediální gramotnosti:

„Díky rychlému rozvoji digitálních technologií a jejich rostoucímu využití v podnikání, vzdělávání a kultuře je důležité zajistit, aby každý mohl porozumět digitálním médiím a zapojit se do nich.“
„Mediální gramotnost je nezbytná pro hospodářský růst a vytváření pracovních míst. Digitální technologie jsou klíčovou hnací silou konkurenceschopnosti a inovací v sektorech médií, informací a komunikačních technologií.“

Až potud se jedná o celkem přijatelná tvrzení, i když psaná v jazyce politických prohlášení. U dalších slov je však prý už potřeba zpozornět:

„Vysoká úroveň mediální gramotnosti je klíčovým faktorem, který občanům umožňuje v digitálním věku činit informovaná rozhodnutí. Mediální gramotnost je předpokladem živé a moderní demokracie.“

A hlavně: „Mediální gramotnost je také nástrojem, který posiluje postavení občanů, zvyšuje jejich povědomí a pomáhá čelit účinkům dezinformačních kampaní a falešných zpráv (fake news) šířících se prostřednictvím digitálních médií.“

Autorka říká, že člověk nemusí celý záměr studovat příliš do hloubky, aby si uvědomil, že přinejmenším některé aspekty politiky Evropské komise v oblasti mediální gramotnosti jsou spíše než o zvyšování povědomí občanů o tom, jak je nekompromisně vést k tomu, co si mají myslet. Klíčová jsou pro to prohlášení o tom, jak důležité je pro mediální gramotnost „kritické myšlení“. Článek dále zmiňuje vyjádření Evropské komise o tom, jak je pro Evropu velkou výzvou to, že občané jsou vystavení velké škále dezinformací, včetně zavádějících nebo přímo nepravdivých informací a její „akční plán na posílení boje proti dezinformacím“, do kterého se zapojili internetoví giganti jako Facebook, Google, Microsoft a Twitter.