V roce 2019 se na výsluní dostala ekoaktivistka Greta Thunbergová a s ní hnutí Fridays for Future. Zájem médií pak vyvolaly často i velmi radikální akce hnutí Extinction Rebellion, jehož členové se zviditelnili i v České republice, když v říjnu 2019 blokovali provoz na pražské magistrále a někteří se k vozovce dokonce přilepili. Je ekologický aktivismus do jisté míry budoucností politiky? Jak se k němu stavíte?

Radikální levici už nic jiného nezbylo. Krach SSSR ukázal, že odpůrci kapitalismu nejsou schopni řídit ekonomiku k prosperitě. Tak se z nouze uchýlili k ekologii. A teď říkají, že hospodářský růst ne že „neumí“, ale že ho odmítají ze zásady. Takže ze svých slabin dokázali udělat přednost. Kdo je mizerný hospodář, v nové době je dáván za vzor – jako Severní Korea, kde s elektřinou musí šetřit a mají tam Hodinu Země celý rok.

Aktivisté hnutí Extinction Rebellion mnohdy přímo počítají s tím, že budou během protestních akcí zadrženi policií. Jak se postavit k faktu, že záměrně porušují zákony, například omezováním ostatních obyvatel měst, aby tak přitáhli pozornost k otázkám, na kterých jim záleží?

To je jako s podomními obchodníky, kteří prodávají své zboží tak, že zazvoní u vašeho domu a něco vám nabízejí. Kdyby to tak dělali všichni, nedalo by se žít. Srovnejte. Zatímco dělníci když stávkovali, tak blokovali jen továrnu majitele, se kterým mají spor. Pokud si ale někdo bere jako rukojmí náhodné kolemjdoucí, je to něco jiného. A všichni víme, jak se říká lidem, co si berou civilisty jako terč nebo rukojmí.

V zemích, kde hnutí Extinction Rebellion působí, předkládá vládám tři požadavky – vyhlásit stav klimatické nouze, dosáhnout uhlíkové neutrality do roku 2025 a sestavit lidové shromáždění pro kontrolu vládních kroků v otázce klimatické krize. Co na to říci? Mají města s aktivisty navazovat dialog?

S aktivisty klidně dialog veďme. Ale tohle jsou spíše požadavky revolucionářů, kteří usilují o státní převrat. Vyhlásit výjimečný stav, kdy je pozastavena platnost běžných zákonů, a obejít parlamentní demokracii vytvořením jakýchsi pouličních tribunálů. S cílem zavedení přídělového hospodářství jako za války. Samozřejmě oni nemají jinou možnost jak to prosazovat, než nedemokraticky, protože pro tohle nikdo soudný ve volbách ruku nezvedne.

Je dobře, že se na celém světě otevírá otázka zachování životního prostředí a boje s klimatickými změnami? A co forma, kterou se toho dosahuje?

Asi moc nechápu otázku. Nevím, jak to spolu souvisí, životní prostředí a změny klimatu. Znečišťování přírody odpady a toxickými zplodinami je bohužel nevyhnutelná součást určité fáze průmyslové revoluce. Na druhou stranu, díky ní jsme se vymanili z bídy a hladu. Bylo to daň, něco za něco. Klimatická změna je něco jiného – nejde o nic jedovatého. Změny počasí a klimatu jsou součástí přírody na planetě.

Nejen Greta, ale i další mladí aktivisté dostávají obrovský mediální prostor a jejich názory tak může slyšet každá generace. V České republice namátkou jmenujme třeba Petra Doubravského a skautku Lálu Myslíkovou z hnutí Fridays for Future, atd., je to dobře? Co mohou debatě přinést?

Pro mě je to určitě dobře. Protože jejich extremistické názory jasně občanům ukázaly, co je klimatické hnutí doopravdy zač. O klimatickou změnu se opět rozhořel díky nim zájem jako o téma. Takže se dobře prodává moje kniha „Obchodníci se strachem“. Dík.