Svá slova Haas věnoval „idiotům, kteří se na sociálních sítích a v médiích, které jim k tomu s radostí poskytují prostor, chlubí svou zásadovostí a nenávistí k sovětským okupantům, o které se domnívají, že omlouvá jejich hyenismus a radost nad tragickým úmrtím desítek lidí, umělců světové proslulosti, kteří na té okupaci nenesou žádnou vinu“.

Za všechny si vybral slovenskou stidentku žurnalistiky Lucii Anďalovou, která na tragédii zareagovala rozverně: "Tak Alexandrovce už papají rybičky. Další symbol komunismu padl. Do moře". A vše doplnila usmívajícím se "smajlíkem", aby bylo jasno, jaká je to legrace.

Tomáš Haas, někdejší poradce prezidenta Klause a několika premiérů, jí za to spolu se všemi ostatními naložil. „Vy idioti, pouhých 23 let před tou sovětskou okupací, která měla necelých 140 obětí na životech Čechů a Slováků, skončila jiná okupace, které padlo za oběť více než 300 000 lidských životů na území tehdejšího Československa a miliony na území celé Evropy,“ zmínil Haas s tím, že ta ruská skončila mírumilovně, dohodou o odchodu. Ta první však musela skončit porážkou okupanta a stála miliony lidských životů v celé Evropě. 

„U nás bylo vyvražděno téměř celé jedno etnikum, v Evropě měl režim, který nesl vinu za okupaci téměř celé Evropy, na svědomí smrt šesti milionů příslušníků toho etnika, kteří nebyli obětí vojenských akcí, ale promyšleného průmyslového vraždění. Z válčících národů přinesl nejvíce obětí ten, kterému vy hlupáci ‚nemůžete odpustit‘. Vojáci v uniformách, na které svou chorobnou nenávist svádíte, byli tou silou, která nacismus porazila, a tu okupaci, o které se snažíte nevědět, ukončila,“ podotkl Haas.

Následně se pozastavil nad otázkou, kolik z těch, kteří svou nenávist omlouvají okupací, je mladších 35 nebo 25 let. „Kolik z vás mělo ve své rodině oběť ruské okupace? Jen já sám znám na tisíc lidí, jejichž rodiny vzpomínají na své předky, kteří byli oběťmi té první okupace. Byla mezi nimi i velká část mé rodiny, skoro celá rodina mého otce,“ řekl.

Podle něj jsme tu oprávněnou nenávist v sobě dokázali mnohotisíckrát potlačit. „To, že jsme se dokázali smířit s Němci, neznamená, že jsme se smířili s nacismem, s německou okupací, se zločiny proti lidskosti, vražděním a válkou. Považuji to smíření za správné a nutné, budoucnost nelze stavět na nenávisti. Neznamená to, že zapomínáme, zapomenout znamená riskovat opakování,“ dodal.

Jen by, jak podotkl, nevěřil, že „neutuchající nenávist k ruským okupantům“ a ruskému národu mají lidé ze svých hloupých hlav. „Hloupých proto, že se chlubíte svým vlastenectvím, svou zásadovostí a pevností svého přesvědčení. Máte prý ‚historickou paměť‘. Pěknou paměť, která dokáže obsáhnout jen události posledních několika let a zapomínat miliony obětí okupace jen o necelé tři desítky let předcházející, která má jen u nás stále ještě tisíce žijících pamětníků...,“ zmínil a zeptal se, zda by se někteří radovali stejně, kdyby spadlo s orchestrem německého Bundeswehru, tak jako se radují nad pádem letadla s Alexandrovci. 

Další ukázka "humoru":