„Ideologické příkopy mezi demokraty a republikány tady vždy byly, ale to, co se stalo přibližně za dvacet let, že totiž zmizeli středoví politici, protože voliči posílají do funkce radikálnější politiky, to je problém,“ poznamenal host v úvodu. U Obamy ale bylo jasné, že u republikánů narazí se svým levicově-liberálním pohledem.

V poselství o stavu unie Obama zdůraznil, že neprocházíme třetí světovou válkou, procházíme podle něj „jen“ střetem s radikálním Islámským státem. Nelze přitom tvrdit, že tito radikálové jsou srovnatelní s jinými muslimy. Zdá se však, že k pozemní operaci kupříkladu v Sýrii rozhodně nedojde.

„Frustrace z toho, že Spojené státy byly mnoho let ve válce a nemají z toho v podstatě nic, ve společnosti přetrvává,“ prozradil Anýž s odvoláním na recesi, která začala na přelomu let 2008 a 2009. Operace v Afghánistánu a Iráku přitom byly velmi drahé.

Prezident Obama trvá dále také na tom, že je třeba zavřít věznici Guantánamo, neboť je v podstatě líhní pro výrazné extremisty. Je však otázka, zda se mu tento plán ještě podaří naplnit.

Aby se jednou Američané nemuseli za Trumpa omlouvat

Ve Spojených státech se řeší také téma uprchlické krize. „V tuto chvíli Amerika prochází jednou ze svých period strachu z imigrantů. V 19. století se báli Američané Číňanů, ve 20. letech 20. století se báli Čechů a Slováků, ale i jiných Evropanů a dnes panuje strach z příchodu muslimů,“ upozornil host. Trump hraje právě na tuto notu a docela se mu to daří. Jeho protikandidáti mu ale obratem připomínají, že k podobnému kroku sáhli Američané během druhé světové války, kdy zadržovali Japonce a Němce žijící v USA, ale v 80. letech se za to jako za neamerické chování omluvil prezident Ronald Reagan. Některé zadržované občany také odškodnil.

Nakonec Anýž prohlásil, že Evropa musí doufat ve větší pozornost z Washingtonu, než jí poskytoval Obama, protože starému kontinentu jinak bývá úzko.