V 60. letech 20. století v Československu sice nabíraly na síle reformní snahy, ale režim v Československu i tak podle Kramera patřil k nejrepresivnějším režimem tehdejšího světa. Komunistům se reformní snahy příliš nelíbily, ale tlak veřejnosti byl tak velký, že komunisté na to museli reagovat. Zlomovým bodem pro Sovětský svaz bylo zrušení cenzury v Československu. To byl krok, který Kreml nemohl akceptovat.

„Sovětské vedení chtělo znovu zavést cenzuru, Sověti chtěli, aby českoslovenští komunisté znovu dostali pod kontrolu Rudé právo i další média,“ uvedl historik.

O invazi se ale začalo mluvit už v dubnu, ale tehdy ještě nebylo jasně dáno, že k útoku na Československo dojde. Kdyby v době od dubna do srpna komunisté v Československu přitvrdili, k útoku možná nemuselo dojít. Jenže počátkem léta 1968 bylo jasné, že nedojde ke změnám, po kterých volali Sověti. Českoslovenští komunisté podle Kramera doufali, že dostanou více času ke změnám, jenže to se nestalo.

Dubček možná doufal, že když zachová loajalitu vůči SSSR, dostane čas, jenže v Československu se debatovalo i o tom, jak vést nezávislejší politiku, a to opět Kreml nemohl připustil.

A jak pražské jaro vnímala vláda ve Spojených státech? Prezident Lyndon B. Johnson měl prý už v dubnu informace o tom, že by Sověti mohli zaútočit na Československo, ale těsně před invazí informován nebyl, což přišlo Kramerovi pozoruhodné. „Ale neřekl bych, že by včasné varování něco změnilo. Johnsonovi mnohem víc záleželo na tom, že měla bý oznámena dohoda o kontrole strategických zbraní, na čemž záleželo Johnsonovi mnohem víc než na dění v Československu,“ zdůraznil host.

Mezi obyčejnými Američany to prý bylo jinak. Ve Spojených státech mezi lidmi panoval velký zájem o dění v Československu, protože v této zemi viděli snahu o nový model vedení společnosti, ne o kapitalistický model, ale o model se socialistickými prvky, který by mohl fungovat v USA, ale i v mnoha dalších zemích,“ shrnul představy části americké veřejnosti Kramer.

Kvůli srpnové invazi byla nakonec tato jednání odložena. Ale tak či tak, Spojené státy by prý Sovětský svaz od invaze neodradily. Osobně by prý Kramer rád znal odpověď na to, zda před invazí byly uvedeny do pohotovosti jaderné zbraně. Historik je přesvědčen, že nikoli, ale rád by to věděl jistě.  

Sovětský svaz podle Kramera udělal chybu v tom, že na základě tzv. zvacího dopisu několika komunistů věřil, že po invazi nastoupí prokremelská vláda vedená Vasilem Biľakem a jeho kolegy. Žádná prokremelská vláda však nenastoupila, což byl pro okupační armádu problém. Role normalizátora se nakonec ujal Gustáv Husák, ale podle Kramera by to možná neudělal, kdyby věděl, jak moc se Československo promění.