Pavel Macko, generálporučík v záloze, bývalý zástupce náčelníka generálního štábu Slovenské armády, se vyjádřil k analýze Institutu pro studium války. „Pět měsíců probíhal konflikt tak, že i když Rusové museli měnit své plány v Kyjevě či v Charkově, tak to byli Rusové, kteří iniciovali operaci, byli to Rusové, kteří diktovali, kde a jak se bude bojovat. A právě v posledních dnech a týdnech vidíme to, že Ukrajina přebírá iniciativu, poměrně efektivní operací se jim podařilo do určité míry izolovat Chersonskou oblast, tím vytvořili tlak na ruské síly. Rusové musí přeskupovat svoje vojska, snaží se samozřejmě též vyvinout nějaký tlak, aby přinutili ukrajinskou stranu reagovat,“ zmínil Macko.

„Tyto kroky Ukrajiny už nejsou drobným protiútokem, ale je to taková míra aktivity vojenských ukrajinských sil, která nutí ruské síly zásadním způsobem měnit své plány. Rusové přesouvají svoje vojska na jih Ukrajiny. Útok v oblasti Slovjansku od Izjumu, ten de facto kulminoval, už vůbec nepokračuje. Momentálně se Rusové snaží prolomit frontu v okolí Bachmutu, ale to už je spíš takový kontrabalanc,“ dodal Macko.

Během uplynulých týdnů jsme od mnoha analytiků slyšeli, že Ukrajincům velmi pomáhají zbraně dodané ze Západu. Je podle Macka možné, aby jim to zajistilo rozhodující převahu na bojišti, alespoň tedy regionální? „Určitě ano, velká pomoc byly přesné dělostřelecké systémy a systémy HIMARS,“ podotkl Macko. Podle něj je třeba v pomoci Ukrajině pokračovat. „Kdyby byla masivnější, tak by to Ukrajině umožnilo rychlejší protiútoky,“ doplnil Macko.

Redaktorka Deníku N Petra Procházková se pak ve vysílání zaměřila na místa, která už ruská armáda kontroluje. Jaká je tam bezpečnostní situace? „Podle toho, o jakých místech mluvíme. Velmi se to liší, a hlavně my máme velmi sporadické zprávy, nebo spíše zprávy, které můžeme ověřit, jsou sporadické. Zprávy, které k nám vysílá ruská strana, jsou většinou opravdu zahaleny propagandou tak, že těžko tomu věřit. Nejvíce zpráv v poslední době přichází z Doněcku, což je tedy takové srdce Donbasu, okupované ovšem už od roku 2014, a tam teď každý den vidíme na různých videích, i slyšíme, jak tam dopadají nálože... Ale my nemůžeme s určitostí říct, kdo na ten Doněck střílí, jestli to jsou skutečně ukrajinské vojenské síly, nebo jestli jde o nějakou ruskou provokaci, jak tvrdí Kyjev,“ poznamenala Procházková. 

Moskva hodlá na okupovaných územích uspořádat referenda o připojení k Rusku, v případě Doněcka a Luhanska se mluvilo o tom, že by hlasování mělo proběhnout v září. Jsou ohledně těch referend nové informace?

Odpovídal politolog Jan Šír: „Nové informace nemáme. Víme jenom o tom, že myšlenka provedení podobné PR akce je masivně vhazována do informačního prostoru, to znamená, že figuruje v těch ruských strategických narativech, které je dobré sledovat právě proto, že nám mohou napomoci vyčíst další záměry ruských okupantů. A máme informace, jež pouštějí do oběhu zahraniční rozvědky, zejména tedy britská, plus anglosaské think-tanky, které situaci na okupovaných územích monitorují. A ty přicházejí s podobnými informacemi, že okupační správa se snaží mimo jiné i pomocí finančních stimulů najít lidi, kteří by se podobné akce zúčastnili.

A samozřejmě jsou aktivně ze strany těch okupačních úřadů sbírány informace o osobách, které dříve měly pobyt na těchto územích, jejichž jménem by pak bylo možno nějakým způsobem zpracovat ty hlasovací lístky a další s tím spojené procedury," zmínil Šír.