Viktor Dvořák v rozhovoru pro Aktuálně.cz uvedl, že se nabídce hrát Václava Havla vůbec nebránil, přestože jde o tak známou osobnost. „Otázka, jak Havla zahrát tak, aby z toho nebyla parodie, pochopitelně byla při natáčení ve vzduchu pořád. Když už jsem ale prošel všemi třemi koly kamerových zkoušek a režisér Slávek Horák mi naznačil, že by chtěl film točit právě se mnou, tak nebylo o čem váhat,“ řekl Dvořák.

Stejně to vnímá i představitelka Olgy Havlové Aňa Geislerová, která navíc ještě před nabídkou na roli pročítala materiály o životě a díle Havla. „Říkala jsem si, že Havla pořád adoruju, replikuju jeho názory, a přitom si už jeho hry a další texty zase tak nepamatuju. My, kteří jsme dobu sametové revoluce tak prožívali a vlastně jsme na ní vyrostli, na Havla vzpomínáme jako na nepřekonatelnou ikonu. Neustále se k němu vracíme a já jsem nechtěla, aby pro mě označení havloid byla jen prázdná nálepka,“ vysvětlovala Geislerová a dodala, že v textech se mnoho dozvěděla právě i o Havlově první manželce.

V materiálech o Havlovi Geislerovou zaujala pasáž, kdy Havel ve vězení podepsal souhlas s tím, že přestane být politicky aktivní. „Havel po svém prvním uvěznění podepsal souhlas s tím, že se nebude motat do politiky a zůstane jenom dramatikem, cítil to jako velké selhání. Hodně si to vyčítal, což jsem vůbec netušila. Myslela jsem si, že to byl rozený rváč, disident, který nikdy neváhal, jestli si stát za svým. Když jsem později tuhle jeho stránku našla i ve scénáři, byla jsem za to moc ráda,“ řekla Geislerová s dovětkem, že selhání mohou lidi dovést k odhodlání, které je pak ještě pevnější.