Napětí mezi Ruskem a Ukrajinou nepolevuje. Z Kyjeva i z Washingtonu zaznívají varování, že po Novém roce ruské síly udeří na Ukrajinu. Kreml to popírá, ale u svých západních hranic s Ukrajinou soustředí vojenskou sílu.

Západ sice Ukrajinu slovně podporuje, ale zároveň dává najevo, že v tuto chvíli Ukrajinu vojensky nepodpoří. Mluví se především o dalších sankcích.

A to je problém. Západ by si podle Kofroně měl vyjasnit, zda mu stojí za to Ukrajině pomoci, a pokud ano, tak by to měl skutečně udělat. I za pomoci vojenské síly.

Ale pokud seznáme, že pro nás Ukrajina není tak důležitá, měli bychom to říci jasně, nahlas a to co nejdříve.

„Říkáme-li, že podporujeme budoucí členství Ukrajiny v NATO a zároveň říkáme, že ji bránit budeme až po vstupu do NATO, říkáme tím Rusku ‚v budoucnu se (pravděpodobně) zhmotní vaše strategická noční můra, zaútočte teď, dokud to je pro vás relativně snadné‘.Přijímat do aliance členy, o jejichž strategické hodnotě pochybujeme, je nejlepší cestou, jak alianci rozložit. Protože až jednou dojde na věc, nebudeme hledat způsob, jak nejlépe pomoci, ale jak se z pomoci vyvléknout,“ upozornil politický geograf.

Nakonec si položil otázku, zda tento zvláštní postoj plyne spíše z pohledu médií, nebo je to autentické váhání politických elit.