Andor Šándor nastoupil na stejný program jako v závěru 80. let 20. století Petr Pavel. A otevřeně napsal, že šlo o přípravu na špionskou práci, ne o získávání nových dovedností výsadkářů.

„(Pavel) Obdržel také legendu pro rodinu a známé, pod kterou mohl oficiálně tvrdit, že studuje tlumočení a překladatelství. Manželka se o skutečné práci podle dokumentů dozvěděla, až když studoval ve druhém ročníku, krátce před listopadem 1989,“ napsal k tématu historik Petr Blažek v komentáři pro Echo24.cz.

Andor Šándor školu absolvoval v roce 1986 a po skončení na škole zůstal a učil zde angličtinu.

„Ve svých pamětech Andrej Šándor popsal základní zaměření studia, ve kterém byla stranická výchova kombinována se zpravodajským výcvikem,“ rozvedl téma Blažek.

„Hustili do nás politiku v tehdy obvyklém balení, což bylo samozřejmě přiblblé. Učili nás špionské praxi, což bylo naopak zajímavé. Jak se pracuje s mrtvými schránkami, jak se obsluhují a vybírají; jak vypadá spolehlivá ,sledovačka‘, a jaká je naopak ochrana proti sledování, kdy ,pátrač‘ nemá v zásadě dělat nic nezvyklého, aby nevzbudil podezření; jak se vytváří nepravá identita a jak se organizují schůzky, aby o nich protistrana neměla ani tušení. Anebo jak se skrytě fotografuje,“ psal v životopise Čeká nás pohroma? Šándor.

Historik také upozornil, že pracovníci vojenské rozvědky začali po sametové revoluci pracovat pro demokratický režim. Platí to ostatně i o Šándorovi, který vycestoval do Velké Británie v roce 1991 a pracoval na pozici vojenského přidělence.

Podle Blažka byly některé dokumenty o fungování této školy a Petra Pavla odtajněny až loni, a jsou tedy poměrně čerstvé.

Server dal prostor k vyjádření také Petru Pavlovi. Prezidentský kandidát k tématu uvedl, že pod vojenské zpravodajství patřil jen formálně jako výsadkář, jehož úkolem bylo také sbírat informace o terénu, o jednotkách protivníka a tak podobně.