Ještě před sněmovními volbami v loňském roce předseda vlády Andrej Babiš říkal, že čtyři roky ve funkci premiéra budou stačit a poté by z politiky odešel. Teď se zdá, že o tom tak jistě rozhodnutý už není. „Uvidíme, co se stane. Měnit věci jde ztěžka. Pokud ale budu mít podporu, kterou teď mám a budu ji cítit od lidí, tak chci pomoci dostat naši zemi na špičku Evropy, kde byla za první republiky,“ sdělil s tím, že by to pro jeho rodinu nebylo lehké, ale velmi se prý našel v zahraniční politice, která jej baví.

Je přesvědčen, že jako premiér se v zahraniční politice činí mnohem více, než tomu bylo u jeho předchůdců. „Bojuji za české zájmy a konečně jasně formuluji české návrhy. Aktivně řeším zahraniční politiku,“ stojí si za svým. Zopakoval, že hlavně zásluhou jeho aktivit v EU „za šest měsíců jsem zrušil kvóty“.

Ve středu europoslankyně ANO Charanzová a Dlabajová hlasovaly společně například s Teličkou, Štětinou, Pospíšilem či Pochem pro to, aby členské země EU zahájily řízení proti Maďarsku kvůli ohrožení hodnot Evropské unie. S jejich stanoviskem prý premiér ale nesouhlasí a je podle něj zbytečné. „Chci se jasně distancovat od hlasování našich europoslankyň. Jejich názor nesdílím a určitě bych tak nehlasoval. Všechno to považuji za útoky proti skvěle fungujícímu bloku V4,“ dodal kriticky s tím, že to považuje za zbytečné, když poslední slovo budou mít představitelé členských zemí. 

Je prý toho názoru, že na posouzení případného ohrožení demokracie jsou zde lidé. „To ať posoudí sami Maďaři nebo Poláci, než europoslanci nebo úředníci v Bruselu. Česko své spojence každopádně neopustí,“ řekl a dodal, že se mu nelíbí představa, že by Evropská komise vyšetřovala Polsko či Maďarsko. „Kdoví, jestli na základě vylhaných zpráv to třeba pak nemůže čekat Česko,“ připouští své obavy.

K tomu Babiš dodal, že i u nás jsou šířeny dezinformace, jak je u nás prý nějaké ohrožení demokracie. Zmiňuje například to, že by se také mohlo znelíbít, že ČR je v Bruselu vidět a je velmi aktivní, například v odmítavém postoji k přijímání migrantů, což je symbolický postoj k neschopnosti EU tyto problémy řešit.

Připomněl, že migrace se v Německu rozhodně nepovedla. A sám tak hledal možnosti, jak bojovat proti migraci. „V návrhu evropského rozpočtu jsem našel 75 miliard eur. Musíme dát víc peněz Řecku, Itálii, Maltě a Španělsku na ochranu hranic, dořešit schengenský prostor i situaci v Libyi, se severoafrickými zeměmi musíme uzavřít dohody jako máme s Tureckem a připravit Marshallův plán pro Afriku a Sýrii,“ upřesnil v čem vidí řešení.

Ohledně běženců má Babiš jasno – „nepřijmeme ani jednoho migranta“. To samé platí prý i u návrhu na příjetí padesáti nezletilých syrských sirotků do Česka, o které usiluje lidovecká europoslankyně Šojdrová. „Máme sirotky i u nás, musíme je připravit na vstup do života. Já se chci starat o české občany,“ připomněl premiér.

I když je Babiš na svou aktivitu v zahraniční politice do značně míry pyšný, ministra zahraničních věcí prý postrádá. „Už jen proto, aby českou politiku prosazoval na úrovni ministrů zahraničí,“ uvedl. A zároveň vyvrátil spekulaci, že mu prezident Zeman nabídl, že by mohl resort vést právě on. „Není to pravda. S panem Pochem už nikdo nepočítá,“ sdělil.

Původní text ZDE

Spolupráce s Hamáčkem prý zatím funguje a v zahraniční politice nemají rozpor. Celá věc okolo ministra zahraničí podle předsedy vlády nebude prý asi trvat dlouho. „S panem Hamáčkem jsme se o tom bavili a z jeho strany vidím snahu to řešit dřív,“ uzavřel Babiš.