Andrej Kiska bude slovenským prezidentem ještě přibližně dva měsíce. Pátečním Lidovým novinám poskytl rozhovor, v němž své pětileté prezidentské období zhodnotil. Úřadu slovenského prezidenta se prý snažil vrátit důstojnost a doufá, že se mu to podařilo.

„Byl jsem rád, že když se před posledními parlamentními volbami otevřelo téma běženců, že se i za mého přispění naopak povedlo překlopit pozornost směrem k tématům, která nás skutečně trápí. Mezi taková patří školství nebo zdravotnictví, nikoli virtuální témata jako uprchlíci, když tu žádné nemáme, a nemusíme to proto řešit,“ podotkl.

Vražda novináře Jána Kuciaka a jeho snoubenky ho velmi zasáhla a ovlivnila ho. U řady politiků vyplula na povrch jejich arogance a Kiska je pyšný, že se mladí lidé této aroganci vzepřeli a dali jasně najevo, co si myslí. Část lidí však dává najevo znechucení z politiky tím, že volí extremisty Mariana Kotleby, což Kisku trápí. O to víc oceňuje vítězství Zuzany Čaputové v prezidentské volbě. Má za to, že zvítězila vize slušného Slovenska.

„Pokud jde o dělení na liberály a konzervativce, myslím si, že to původně vůbec nebylo tématem. Jak se ale před volbami občas stává, vezmou se jedno nebo dvě vyjádření jako záminka k upletení biče na ostatní kandidáty v očekávání, že to přinese nějaké hlasy navíc. V prezidentských volbách nešlo o dělení na liberály a konzervativce, ale dělicí čára probíhala mezi prosazováním slušné a jasné politiky proti politice populistické a i neautentické v případě pana Maroše Šefčoviče,“ prohlásil.

Slovensko je dnes prosperující zemí a Kiska je na svou zemi hrdý.

Nevěnoval se však jen Slovensku, ale také Evropské unii, kterou považuje za velmi důležitou, protože jen skrze spolupráci v EU mohou Češi a Slováci uspět. Myslí si to i navzdor tomu, že je dnes EU podrobována kritice. Kiska má pocit, že se nám daří natolik dobře, že připomínáme rozmazlené děti, které mají v pokoji tolik hraček, až jsou z toho otráveny a stěžují si na všechno možné.

„V každé zemi, v každém národě existují lidé, kteří mají silné nacionalistické vnímání. Z pohledu Evropské unie jsou ale Slováci výrazně proevropští a v tomto duchu jsou i jednotní, takže tady bych se ničeho neobával. Potvrdil to i nedávný průzkum, kde 60 procent Slováků vyslovilo podporu EU, takže toho se nebojím. Obavu mám ale spíš z toho, že existují témata, u kterých se lacino získávají politické body, protože Evropská unie nemá u nás na Slovensku žádného jasného obhájce. Často zapomínáme, jak úžasným projektem Unie je, chybí nám takové to nadšení a emoce. Jsme trochu jako rozmazlené děti, které už mají ve svém pokojíku všechny možné hračky a už je žádné nebaví a nedokážou se s nimi těšit. Obhajoba evropské vize nám chybí i v EU,“ posteskl si.

Poměrně kritický byl ke spolupráci Česka, Slovenska, Polska a Maďarska v rámci Visegrádské čtyřky. „Před dvěma lety jsem kritizoval, že ještě nikdy neměla V4 v rámci Evropy tak špatný obraz, a to jen a jen kvůli tomu, že egoističtí lídři v některých našich sousedních zemích prosazovali své zájmy a populistické myšlenky. Přitom se ale zaštiťovali celou Visegrádskou skupinou, což vůbec neodpovídalo skutečnosti,“ upozornil.

Evropské státy přitom mohou podle Kisky uspět jen tehdy, když budou spolupracovat. Jen společnými silami mohou efektivně řešit klimatickou výzvu a další problémy, kterým čelíme. Na francouzském prezidentovi Emmanuelu Macronovi si cení toho, že přichází s určitými vizemi, jak těmto výzvám čelit. „Na prezidentu Macronovi si velmi vážím toho, že právě on je evropským vizionářem a hovoří o Evropě se silným emočním nábojem. V tomto jsme si velmi blízcí. Konkrétní výzvy, na které upozornil prezident Macron, jako jsou společná obrana nebo například nekalé zahraniční praktiky, jsou klíčové. Nesmíme zapomenout, že jako Evropská unie jsme velmoc a jako taková jsme konfrontováni s dalšími velmocemi, Spojenými státy, Čínou nebo Ruskem, které se snaží velmi dobře uplatňovat svůj vliv,“ pravil Kiska.  

Končící slovenský prezident EU má za to, že EU potřebuje jednotnou zahraniční politiku, aby obstála v konkurenci USA a Číny. Stejně tak prý potřebujeme společnou azylovou politiku, když v EU platí volný pohyb osob.

„Z pohledu azylové politiky je logické, že jakmile máme Schengen, měl by mít každý členský stát stejný přístup. Není možné mít rozdílná pravidla, pokud chceme udržet volný pohyb osob. V tomto ohledu je Macronův názor velmi správný. Z pohledu dalších oblastí si nemyslím, že teď je vhodná chvíle na silnější federalizaci. Myslím si, že bychom měli upevňovat, co se dosud povedlo. A uvádět to dobře do praxe,“ pokračoval Kiska.