Maďarsko nepodpoří integraci Ukrajiny do evropských a transatlantických struktur, dokud Kyjev nezmění svou politiku vůči maďarské menšině v Zakarpatské oblasti. Takto se vyjádřil maďarský ministr zahraničních věcí Péter Szijjárto po setkání s náměstkyní generálního tajemníka OSN pro lidská práva Ilzou Brandsovou Kehrisovou. Budapešť viní ukrajinské úřady z diskriminace maďarské menšiny např. v oblasti školství a vzdělávání. Szijjárto zmínil, že ačkoliv ukrajinští migranti v Maďarsku navštěvují 1 300 tamních škol a školek, 99 škol pro maďarsky mluvící obyvatele na území Ukrajiny je nyní ohroženo.

„Je to škoda. Od roku 2015 Ukrajina přijala řadu zákonů, které postupně porušovaly a omezovaly práva menšin související s používáním mateřského jazyka. Ukrajinský zákon o vzdělávání z roku 2017 svévolně rozdělil ukrajinskou společnost na čtyři kasty: Ukrajince, krymské Tatary, menšiny s mateřským jazykem EU (sem spadají Maďaři) a menšiny s mateřským jazykem mimo EU (Rusové, Bělorusové),“ píše se v prohlášení státního tajemníka pro mezinárodní komunikaci maďarské vlády Zoltána Kovácse.

„Každá z těchto kast měla v ukrajinském vzdělávacím systému jiná jazyková práva. Podle pravidel se Maďaři mohli učit ve svém mateřském jazyce pouze do 4. třídy základní školy a poté se měl postupně zvyšovat podíl předmětů v ukrajinském jazyce v učebních osnovách,“ vysvětluje Kovács. Situace pro maďarskou menšinu se prý už jen dále zhoršovala. „Poté přišel zákon o ukrajinském jazyce z roku 2019, který se rozhodl ‚zajistit fungování ukrajinštiny jako státního jazyka‘ a dále zpřísnil jazyková pravidla. Podle tohoto zákona byli všichni občané Ukrajiny povinni ovládat ukrajinštinu na úrovni B1. Tím však zákon nekončil: všichni vládní úředníci, poslanci parlamentu a doslova kdokoli ve státní správě, školství a zdravotnictví byli nuceni používat ukrajinštinu a pouze ukrajinštinu. Než byl zákon letos v zimě nahrazen, byl doplněn o různá opatření, od povinnosti státních zaměstnanců skládat zkoušky z ukrajinštiny přes kontrolu jazyka kulturního života až po omezení práv jazykových menšin,“ popisuje lidskoprávní postavení příslušníků maďarské menšiny na Ukrajině mluvčí kabinetu premiéra Viktora Orbána.

Kovács dále připomíná, že národnostní a jazykové diskriminaci maďarsky mluvících obyvatel nijak nezabránil ukrajinský ústavní soud. Ačkoliv prý Kyjev sliboval zlepšení, podle Budapešti k žádným výrazným změnám v zacházení s maďarskou menšinou zatím nedošlo. „Přestože byl v prosinci schválen nový zákon o vzdělávání, který sliboval výrazné zlepšení jazykových práv Maďarů v Zakarpatí, ukrajinská vláda tento slib zatím nesplnila,“ uvedl Orbánův mluvčí.

„Posledních osm let nám ukrajinské úřady slibovaly, že tento problém vyřeší, ale ve skutečnosti neudělaly nic,“ kritizoval postup Kyjeva nedávno šéf maďarské diplomacie Szijjárto.

O porušování lidských práv zakarpatských Maďarů se zmínil i sám premiér Orbán ve svém projevu k národu letos v únoru. „Zatímco se v Munkácsi/Mukačevu sundavají maďarské symboly, zatímco se z našich škol vyhazují maďarští ředitelé, mnozí umírají hrdinskou smrtí na frontě. Maďarská menšina v Zakarpatí si to nezaslouží. Více úcty k Maďarům z Munkácse/Mukačeva, Kyjeva/Kijeva, Bruselu a Washingtonu!“ prohlásil maďarský státník.

Orbán ve svém únorovém proslovu ujistil Maďary žijící v zahraničí, že budou mít podporu Budapešti v ochraně svých práv. „Národní sjednocení bude pokračovat a Maďaři za našimi hranicemi s námi mohou i nadále počítat, protože jsme stejné krve,“ konstatoval premiér.

Maďaři, kterých na Ukrajině žije přes 150 tisíc, v zemi tvoří jednu z nejpočetnějších národnostních a jazykových menšin.