Prokop zhodnotil, jak inflace dopadla na různé společenské vrstvy: „Myslím si, že střední třída a většina důchodců, kterým to vynahradily valorizace, je na tom relativně dobře a je pro ně ta situace přijatelná, ale taková ta chudší polovina rodin s dětmi byla hodně zasažena a jejich životní úroveň je výrazně nižší než před dvěma lety, tam by se ta vláda měla koncentrovat, aby jim v daních ulevila, pomohla jim v dávkách a podobně,“ uvedl sociolog v pořadu Interview ČT24.

Na nejchudší vrstvy nejvíce dopadlo bydlení: „Ten kumulovaný nárůst těch cen vede k tomu, že reálné mzdy jsou výrazně nižší a jsou nižší zejména u chudší poloviny pracujících, kteří trpí tím, že hodně rostly ceny bydlení – jsou to energie, nájmy, hypotéky. Relativně víc inflace zejména v bydlení a v potravinách zasáhla chudší část společnosti, u důchodců na to relativně dobře reagují valorizace, ale bohužel u pracujících u té chudší poloviny na to nic moc nereagovalo, zejména u rodin s dětmi. Frustrace a negativní vnímání té situace je největší u té chudší poloviny rodin s dětmi,“ zopakoval.

„Jsou tu dvě hlavní cenová opatření. Cenové stropy, které jsou pro všechny stejné, ale ten cenový strop, jak je dnes nastaven, tak pro střední třídu jsou ceny relativně v pohodě, pro nízkopříjmové jsou ale relativně vysoko. Pořád doporučuji, aby když se budou rušit ty cenové stropy, protože jednou se rušit musejí, tak udělat definici zranitelného zákazníka – nízkopříjmoví důchodci, lidé, kteří mají nízké dávky a podobně, a těm nastavit ty stropy níž, než jsou dnes, jenom třeba té potřebné třetině společnosti,“ pokračoval Prokop.