Prokop zhodnotil, jak inflace dopadla na různé společenské vrstvy: „Myslím si, že střední třída a většina důchodců, kterým to vynahradily valorizace, je na tom relativně dobře a je pro ně ta situace přijatelná, ale taková ta chudší polovina rodin s dětmi byla hodně zasažena a jejich životní úroveň je výrazně nižší než před dvěma lety, tam by se ta vláda měla koncentrovat, aby jim v daních ulevila, pomohla jim v dávkách a podobně,“ uvedl sociolog v pořadu Interview ČT24.

Na nejchudší vrstvy nejvíce dopadlo bydlení: „Ten kumulovaný nárůst těch cen vede k tomu, že reálné mzdy jsou výrazně nižší a jsou nižší zejména u chudší poloviny pracujících, kteří trpí tím, že hodně rostly ceny bydlení – jsou to energie, nájmy, hypotéky. Relativně víc inflace zejména v bydlení a v potravinách zasáhla chudší část společnosti, u důchodců na to relativně dobře reagují valorizace, ale bohužel u pracujících u té chudší poloviny na to nic moc nereagovalo, zejména u rodin s dětmi. Frustrace a negativní vnímání té situace je největší u té chudší poloviny rodin s dětmi,“ zopakoval.

„Jsou tu dvě hlavní cenová opatření. Cenové stropy, které jsou pro všechny stejné, ale ten cenový strop, jak je dnes nastaven, tak pro střední třídu jsou ceny relativně v pohodě, pro nízkopříjmové jsou ale relativně vysoko. Pořád doporučuji, aby když se budou rušit ty cenové stropy, protože jednou se rušit musejí, tak udělat definici zranitelného zákazníka – nízkopříjmoví důchodci, lidé, kteří mají nízké dávky a podobně, a těm nastavit ty stropy níž, než jsou dnes, jenom třeba té potřebné třetině společnosti,“ pokračoval Prokop.

Dávky, jak jsou dnes udělané, podle něj mají moc širokou cílovou skupinu. „V rámci těch, kteří to potřebují, by se měl stát snažit, aby to čerpala velká část lidí, a zpřístupnit jim to, neodrazovat je tím, že mají fronty na úřadu práce,“ hovořil o nárůstu domácností, jež nejsou v extrémní chudobě, ale jsou na hraně a žijí tzv. od výplaty k výplatě.