Jednoznačně proti spoluúčasti a standardům ve zdravotnictví se postavil jen hudebník a předseda strany Rozumní Petr Hannig. Spíše odmítavě je vnímá bývalý předseda Akademie věd Jiří Drahoš. „Otázkou je, co se spoluúčastí rozumí, ale obecně ji nedoporučuji, je to politicky velmi citlivá záležitost,“ sdělil. Poznamenal, že pokud ví, platby za nadstandardní nezdravotnické služby fungují a je možné o jejich úrovni a struktuře diskutovat. Neměly by ale podle něj narušovat princip současné zdravotní péče pro všechny.

Lékař Marek Hilšer poznamenal, že v českém zdravotnictví by mělo být jasno, na jakou péči mají pacienti nárok. „Není přípustné, aby pacienti platící si stejné pojištění dostávali jinou péči jenom proto, že se ocitnou v jiné nemocnici nebo nemají dobré známé ve zdravotnictví,“ uvedl. Sociálně únosnou spoluúčast na nemocniční stravu neodmítá, zvlášť pokud by pomohla ke zvýšení platů zdravotních sester, kterých je nedostatek.

Mirek Topolánek, bývalý premiér a předseda ODS, připomněl, že jeho vláda zavedla ve zdravotnictví poplatky. „Mimo jiné se tím odlehčilo těm nejtěžším případům s finančně náročnou medikací, protože se zastropovaly pro tyto lidi roční výdaje,“ poznamenal. Zrušení poplatků označil za „nebezpečný populismus“. Uvedl, že spoluúčast může být zavedena formou platby za nadstandard, například za hotelové služby. „Jsem však proti tomu, aby existovala dvojí kvalita péče – pro chudé a pro bohaté,“ dodal.