Koudelka připomněl, že při popisu celé historie BIS je třeba se vrátit do února 1990, kdy vznikl Úřad pro ochranu ústavy a demokracie (ÚOÚD). „V té době byly položeny základy moderní nové kontrašpionáže demokratického Československa, a pak tedy ČR,“ řekl ČTK. Služba se podle něj vyvíjela a procházela složitějšími i lepšími obdobími, obdobně jako Československo a Česko. „Až do dnešní doby, kdy je BIS silná a velmi efektivní a respektovaná zpravodajská služba,“ uvedl.

Za důležité Koudelka označil, že po roce 1989 padlo rozhodnutí postavit novou službu s novými lidmi. Jednou ze dvou klíčových věcí bylo podle něj sehnat, vycvičit lidi, připravit je na práci zpravodajského důstojníka a zajistit jim kvalitní techniku. „Samozřejmě také vyřešit problém s bývalými důstojníky Státní bezpečnosti, kteří ve službě zůstali nějakou dobu, ač služba postupovala i v této oblasti zcela jednoznačně, a ti, kteří pracovali na tzv. vnitřním nepříteli, a ti, kteří měli delší stáže a výcvik v Sovětském svazu, tak museli službu opustit v podstatě okamžitě,“ uvedl.

Ještě obtížnější než to však podle něj byl druhý úkol, a to získat na svou stranu veřejnost. „Změnit to, jak budou ke službě přistupovat. Změnit myšlení lidí, že služba není Státní bezpečností, ale že to je demokratická služba, kontrašpionáž, která slouží demokratické zemi a má jiný úkol – chránit bezpečnost této země a jejích obyvatel. To bylo nejdůležitější a bylo to velmi obtížné a já doufám, že se nám to podařilo,“ řekl.

Koudelka uvedl, že nemůže být konkrétní při popisu největších úspěchů BIS za poslední čtvrtstoletí. „Ale za tu dobu jsme samozřejmě dělali operace, které úspěšné byly. Bez přehánění jsme pomáhali chránit životy nejen občanů ČR, ale i životy lidí v zahraničí,“ řekl. Za největší úspěch BIS a ostatních bezpečnostních složek ale považuje to, že Česko patří v hodnoceních mezi nejbezpečnější země světa. „To je přece největší výsledek a úspěch práce celé bezpečnostní komunity v České republice,“ konstatoval.

„Na práci tajných služeb s lidskými zdroji, které dominuje ochrana bezpečnosti, zdraví a života zdroje informací, se příliš nezměnilo,“ uvedl Koudelka. Naopak se za posledních 25 let zcela zásadně změnila technika. „To se srovnat vůbec nedá. V této oblasti došlo k obrovským změnám. Asi došlo i ke změně v tom, jak sami příslušníci služby berou sami sebe. Dneska vědí, že pracují v silné službě a mohou být na službu tady hrdí,“ shrnul.

Klíčová změna v oblasti tajných služeb se také týkala mezinárodní i vnitrostátní spolupráce mezi bezpečnostními složkami. „Zlom v mezinárodní spolupráci v podstatě začal 11. zářím, útokem na Spojené státy, v tu chvíli celý svět pochopil, že bez spolupráce a sdílení informací nelze tak silnému a zásadně nebezpečnému nepříteli čelit,“ vysvětlil. Spolupráce se podle něj od září 2001 nesmírně prohloubila.