Stejně jako tehdy, i nyní se společnost tváří, že je vše v nejlepším pořádku. Pamětníci a historikové však popisují nástup komunistů podobně. Taky nebylo vše hned zakázáno, taky se nejhorší komunistická zvůle projevila až za mnoho měsíců či let. Také komunisté pracovali s plíživým a nenápadným omezováním a ovládnutím společnosti.

Celý text je ZDE

Podařilo se jim to prý celkem snadno. „Pozavírali, zkorumpovali nebo jinak umlčeli své nejsilnější soupeře – církev, intelektuální elity, sedláky a podnikatele. Proti všem těmto skupinám použili stejný scénář. V případě sedláků a živnostníků masívní propagandou přesvědčili veřejnost, že sedláci a živnostníci jsou paraziti, kteří kradou, šidí zákazníky i stát a bohatnou na úkor ‚prostého lidu‘. A že je tedy nutné proti nim tvrdě zakročit,“ tvrdí Bábek.

Vyvolat nepřátelství tzv. pokrokové veřejnosti se prý komunistům povedlo mimo jiné proto, že ovládli veškeré sdělovací prostředky. „Všude se psalo a říkalo jen to, co oni chtěli a potřebovali. Navíc, komunisté ovládli také policii, justici a všechny státní úřady. A začali postupně, a často nenápadně, měnit právní prostředí země,“ píše dále Bábek.

A kde vidí paralelu současného dění s únorem 1948? „Vláda vytváří ve společnosti nepřátelské nálady, tedy rozděluje společnost. Živnostníci jsou paraziti a společně s malými podnikateli kradou, šidí zákazníky a neplatí daně. Ve velké části sdělovacích prostředků se píše a říká jen to, co vládnoucí garnitura chce či potřebuje, a nepíše se tam nic, co by mohlo vrchnost poškodit. Rychlým tempem přibývá různých zákazů a příkazů, které nenápadně dělají z občana nesvéprávného jedince. Naopak zásadní zákony jsou psány tak, aby byly ohebné a aby je státní moc mohla použít, když to bude potřebovat. Je založeno podhoubí hrozeb a strachu z různých sankcí a pokut,“ poznamenává Bábek.