Jan Kavan je spolu s Matějem Stropnickým a imunologem Václavem Hořejším jedním ze tří zakladatelů iniciativy Mír a Spravedlnost, která už na začátku roku 2023 poukázala na to, že zbraněmi konflikt mezi Ruskem a Ukrajinou vyřešit nejde a vyjádřila požadavek na vládu pro ukončení podpory války a podniknutí veškerých možných kroků k dosažení příměří. Dále iniciativa požadovala zrušení sankcí uvalených na Rusko. Mainstreamová média prohlášení vesměs ignorovala, tvrdí Kavan.

O chcimírovském úspěchu

Jako jeden z úspěchů iniciativy Mír a Spravedlnost Kavan považuje spolupráci se slovenskou iniciativou Sjednocení za mír, protože hlavní body společného návrhu scénáře pro dosažení trvalého míru na Ukrajině byl slovenským premiérem Robertem Ficem předložen ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi, a rovněž přišla výzva k zaslání onoho textu nejvyššímu okolí amerického prezidenta Donalda Trumpa. „Neznám jiný případ, kdy by se myšlenkami mírové nevládní iniciativy reálně malého středoevropského státu zabývali prezidenti nejvyšších velmocí,“ řekl pochvalně Kavan. Dodal ovšem, že to neznamená, že by iniciativa Mír a Spravedlnost vnímala možnosti nastolení míru stejně. „Donald Trump spoléhá na ‚mír silou‘, kdežto my prosazujeme ‚mír skrze dialog‘,“ vysvětloval. 

Aktuálně je dle Kavana uvažováno, že budoucí mír na Ukrajině bude vycházet z dohod předjednaných v Istanbulu v roce 2022, který byl tehdy podepsán ruskými i ukrajinskými vyjednavači. Tato „skoro-dohoda“, jak o ní mluví Kavan, byla postavena na ukrajinském souhlasu, že nebudou usilovat o členství v NATO a že ve všech sporných územích bude uspořádáno referendum. Od této dohody se ukrajinský prezident Zelenskyj distancoval až po intervenci tehdejšího britského premiéra Borise Johnsona, připomněl Kavan. „Takže obnovení této myšlenky vnímám jako jistý chcimírovský úspěch,“ potvrdil pyšně.

Od první výzvy již uplynuly dva roky a petiční výbor iniciativy svůj apel v zájmu deeskalace konfliktu na Ukrajině zaktualizoval a žádá v ní návrat k principům a pravidlům mezinárodního práva; konec vměšování států a nadstátních celků do vojenského, politického i ekonomického vývoje zemí, dosáhnutí míru skrze dialog a bezpečnost založenou na sjednaném odzbrojování soupeřících sil.

Výzva po 2. roce též avizovala blížící se příměří, ačkoliv jednání o trvalém mírovém uspořádání ještě nezačalo. „Opakovali jsme, že konflikt nemá vojenské řešení. A česká vláda je jedna z naprosto posledních, která to doposud nepochopila,“ uvedl bývalý místopředseda vlády Miloše Zemana. „A to jsme ještě netušili, že Trumpovy návrhy na mírovou dohodu s Ruskem rozdmýchají v Evropě a především v České republice jakousi obrovskou nesouhlasnou bouři a požadavky na co největší zbrojení,“ řekl Kavan s tím, že nyní premiér Petr Fiala i ministr zahraničních věci Jan Lipavský požadují „dát na stůl zbraně a peníze“. To jen podle Kavana dokazuje, že jsou zcela neponaučitelní. I proto by měla iniciativa Mír a Spravedlnost v nadcházejících dnech vydat novou výzvu, v níž bude požadovat konec zbrojení a zahájení procesu všeobecného odzbrojení.

„Někdy se v zahraničí stydím za českého ministra zahraničí, který se snaží zvrátit nevyhnutelný vývoj,“ přiznal Kavan. „Vypadá to, že ministr Lipavský bude posledním Mohykánem, který chce hnát další Ukrajince na nesmyslnou a zbytečnou smrt,“ předpověděl a zmínil, že s Lipavského vizí Ukrajiny v NATO se navíc přestává ztotožňovat víc a víc evropských politiků, vzhledem k tomu, že mnozí již  začínají chápat, že expanze Severoatlantické aliance na východ skutečně byla důvodem ruské invaze na Ukrajinu. Podle Kavana je proto správné popisovat ruskou invazi na Ukrajinu coby „vyprovokovanou“. „Bylo to porušením mezinárodního práva. Ale nespadlo to čistě z nebe,“ prohlásil Kavan.

V pondělí, na výročí ruské invaze na Ukrajinu, odhlasovalo Valné shromáždění OSN rezoluci, která podporuje Ukrajinu a potvrzuje její územní celistvosti. Poté Rada bezpečnosti OSN jednala i o americkém návrhu o ukončení války. Ten se ovšem nezmiňoval o „ruské agresi“ nýbrž o „konfliktu na Ukrajině“. I tato rezoluce byla přijata, avšak až po přijetí dodatků o tom, že konflikt byl důsledkem „plnohodnotné invaze Ruské federace na Ukrajinu“ na návrh Francie, a dodatku od Ruska, který vyzval k řešení „základních příčin“ konfliktu. Rezoluci potvrdilo 93 států. Ukrajina hlasovala „pro“, Spojené státy se zdržely hlasování a Rusko hlasovalo „proti“, informovala agentura AP.

„To je poprvé v mém životě, kdy Rada bezpečnosti na rozdíl od Valného shromáždění prosazuje rozumnější a mírové řešení. Podle mě to otevírá cestu k jednání o mírových jednotkách, které by na území Ukrajiny mohly dohlížet na dodržování mírové dohody, až se k ní dospěje,“ zhodnotil Kavan pozitivně přístup Rady bezpečnosti, ač si je vědom protichůdného stanoviska Ruska.

Dále se během přednášky vyjádřil k postoji Donalda Trumpa, který podle něj nyní realizuje politiku, kterou již on sám v rámci iniciativy Mír a Spravedlnost navrhoval před dvěma lety. Poukázal také na to, že Trumpova politika vůči Ukrajině je úměrná velikosti „krásného oceánu“, který je mezi Ukrajinou a Spojenými státy a který Trump tak často zmiňuje. I proto se Trump dle Kavanova názoru snaží nevynakládat velké finanční prostředky na něco, co podle Kavana není v souladu s jeho velmocenskou politikou. „Dokonce chce zpět finance, které jeho předchůdci již Ukrajině poskytly,“ odkázal Kavan na dohodu o americkém využití ukrajinského nerostného bohatství, kterou by měl Zelenskyj ve Washingtonu podepsat v pátek. Zelenskyj zdůraznil potřebu záruk míru a bezpečnosti v konečné dohodě a poukázal na význam nepřerušované podpory ze strany USA. Naopak, Trump hovořil o „velmi velké dohodě“ jako o kompenzaci za americkou finanční pomoc Ukrajině a zdůraznil, že dohoda je „skvělou věcí“ i pro Ukrajinu, vzhledem k tom, že dohoda dostane Američany na ukrajinské území. Trump proto působení Američanů na Ukrajině označil za „automatickou ochranu“ Ukrajiny, uvedla agentura NPR.

Z výroků Donalda Trumpa je podle Kavana patrné, že mezi ním a prezidentem Zelenským nepanuje vysoká důvěra. Podle Kavana je však i přesto nutné při jednáních respektovat představitele druhé strany. Dále Kavan upozornil na proměnlivou povahu mezinárodních záruk a dohod, poukazuje na to, že absolutní garance v mezinárodní politice neexistují. „To ovšem není argument pro to, se o co největší garance nepokusit. Garance, které budou mít podporu těch největších, nejmocnějších politických a vojenských sil ve světě. Ale nikdo vám nezaručí, že to, co platí dnes, bude platit zítra i pozítří,“ uvedl Kavan.

„Chápu, že řada našich občanů se dnes hlásí k prezidentu Trumpovi, předně proto, že díky němu skončí válka na Ukrajině, která je za našimi humny. V praxi to znamená, že tiše podporujeme jakési vzkříšení jak Brežněvovy doktríny, tak Monroeovy doktríny na rozdělení světa na sféry vlivu, v nichž si mocnosti světa mohou dělat téměř co chtějí,“ upozornil Kavan, ačkoliv připustil, že globální situace se od dob Sovětského svazu změnila, přičemž zvláště zdůrazňuje rostoucí vliv Číny, která expanduje své sféry vlivu zejména v Africe.

„Nemyslím si, že bychom měli tleskat té či oné velmoci,“ uvedl Kavan a závěrem přednášky formuluje úkol pro českou levici, kdy zdůrazňuje potřebu ukončení vlády současné pravicové koalice v České republice a podporu mírových a levicových hnutí po celém světě. Jeho cílem je vytvořit „věrohodnou alternativu velmocenským choutkám mocných“. „Ti mladší z vás se toho snad dožijí,“ dodal s nadějí bývalý ministr, Jan Kavan.

O ruské pošetilosti

Po ukončení přednášky Kavan odpověděl na některé dotazy z publika. V rámci jedné z odpovědí vysvětlil, že ačkoliv někteří američtí představitelé včetně Donalda Trumpa viní Ukrajinu z toho, že vyvolala válku, jak popisuje POLITICO, on považuje za přesnější popsat historický vývoj od roku 2007, kdy Vladimir Putin varoval, že přibližování NATO k hranicím Ruska by vnímal jako vážné ohrožení bezpečnosti Ruska. Zároveň Kavan odkázal i na vlastní konverzace s Michailem Gorbačovem, který mu vyprávěl o tom, jak byl během let 1990 až 1991 ujišťován Američany, že se vojska a hranice NATO neposunou „ani o píď“ na východ. „To tenkrát byla cena, kterou nabídli Gorbačovovi za stažení sovětských vojsk z tehdejší NDR a možné sjednocení Německa,“ vzpomínal a v souvislosti s tím poté zkritizoval tehdejší rozhodnutí Gorbačova důvěřovat západním představitelům bez zajištění dohody formální smlouvou. „Považuji od Rusů za poněkud pošetilé západním představitelům věřit a nenechat si to podepsat nějakou jasnou a nezpochybnitelnou smlouvou. Gorbačov uvěřil, že mu západní politici nelžou…“ shrnul vývoj událostí Kavan.

I proto poupravil svůj předešlý výrok, že válka na Ukrajině byla vyprovokována. „Byla vyprovokovaná nepřímo Ukrajinou, protože ta souhlasila s tím, že by na svém území měla americké základny. Ale byla vyprovokována těmi, kteří mají tu moc rozhodovat o přibližování NATO k Rusku,“ upřesnil Kavan, který tak stojí za tvrzením Donalda Trumpa, že Ukrajina konflikt vyvolala.

Logiku podle Kavana měly Minské dohody, které cílily na ukončení konfliktu na východě Ukrajiny mezi vládními silami a ruskými separatisty. Už po podepsání dohod ovšem pochopil, když ukrajinské vedení začalo dohody kritizovat, že nebudou dlouhodobě respektovány. Připomněl, že i někdejší kancléřka Angela Merkelová přiznala, že Minské dohody měly jen získat čas pro Ukrajinu, aby se vyzbrojila a mohla lépe vzdorovat ruskému tlaku.

Celá přednáška bývalého ministra zahraničních věcí, Jana Kavana, ke zhlédnutí zde: