Průzkum formou dotazníků probíhal 10. listopadu až 9. prosince 2018. Zúčastnilo se ho podle MEDIANu 1056 respondentů ve věku 18 a více let a je dle tvrzení MEDIANu reprezentativní podle základních sociodemografických proměnných jako kraj, věk, pohlaví, vzdělání či velikost obce. „Nezávislý výzkum realizuje společnost MEDIAN, s. r. o. (člen SIMAR) bez zadavatele,“ zní poslední věta před samotným průzkumem.

Jako první přináší MEDIAN model volební účasti v hypotetických volbách do Poslanecké sněmovny. 49 % uvádí, že by se zúčastnilo určitě, dalších 11,5 % spíše ano. Naopak 31,5 % je rozhodnuto k volbám nejít, nejméně bylo zastánců váhavého ne. Naměřená vůle k účasti je prý podobná té od voleb v roce 2017. „Ve zvýšené potenciální volební účasti se může odrážet fakt, že se říjnový sběr z většiny uskutečnil v období kolem komunálních a senátních voleb,“ vysvětluje MEDIAN. Přesvědčenými voliči jsou podle agentury starší respondenti spolu s těmi, kdo mají vyšší příjem či vzdělání. Váhavější jsou prý mladší lidé a ti, kdo nemají maturitu.

Po tomto krátkém úvodu už následoval hlavní program – předpokládané preference jednotlivých stran. Na špici se stejně jako v jiných průzkumech umístilo hnutí ANO s necelými 30 %. Následovala druhá ODS s ani ne polovičním výsledkem 13,5v%, těsně stíhána Piráty s třinácti rovnými. Deset procent respondentů se vyjádřilo pro Okamurovu SPD, 7,5v% pro ČSSD vedenou Janem Hamáčkem. Dále následuje KSČM se sedmi procenty, STAN se šesti a KDU-ČSL s pěti a půl. Strany, které by se dostaly do Sněmovny, uzavírá TOP 09 s hraničními 5 %. Kdo už by se do Sněmovny nedostal, jsou Svobodní, jejichž největší úspěch bylo zvolení Petra Macha do europarlamentu, a dále Zelení, kteří skomírají okolo půl procenta. Statistická odchylka, která by v případě TOP 09 byla otázkou mandátů či odchodu do mimosněmovní opozice, činí podle MEDIANu 0,5 procentního bodu u malých stran a až 3,5 procentního bodu u největších stran.