Třicet dva procenta a sedm desetin navrch pro lídra opozice, hnutí ANO, je u této agentury celkem očekávaným výsledkem, který se ale příliš neliší ani od jiných výzkumníků.

Na druhém místě by skončila ODS, ovšem s odstupem zhruba takovým, jako ve sněmovních volbách roku 2017. Strana premiéra Fialy by získala třináct a půl procenta.

„Během jednoho roku ztratili občanští demokraté necelých sedm procent svých voličů a tento, dnes již dlouhodobý trend klesajících volebních preferencí, by měl být pro tuto vládní stranu velkým varováním,“ píše agentura v komentáři. Příčinu výzkumníci vidí v neschopnosti premiérovy strany rozptýlit obavy veřejnosti ohledně energetické krize i vysoké inflace.

Pokles ale zaznamenala i SPD, připsala by si pouhých 9,3 procenta. I pro SPD má být výsledek varováním, lze jej totiž číst jako reakci na chování Okamurova hnutí při prezidentské volbě. Obvykle energický předseda prý u řady voličů ztrácí na akceschopnosti. Stále by to však SPD stačilo na třetí místo, protože čtvrtí Piráti by získali 7,9 procenta.

A pětici sněmovních stran by uzavírala strana PRO. Zkratka skrývá právo, respekt a odbornost a založil ji právník Jindřich Rajchl jako reakci na covidovou i energetickou krizi a způsob, jakým tyto situace řešily vlády Babiše a Fialy.

„Rajchlovi se podařilo během několika měsíců začít sjednocovat dosud roztříštěné hlasy nespokojených občanů, kteří dříve dávali své hlasy ať už Trikoloře, ANO, Přísaze či SPD. Zajímavé ale je, že se ke straně PRO začínají přidávat i zklamaní voliči ODS i ČSSD,“ zjistili výzkumníci v terénu.

Strana, která již na podzim postavila několik kandidátů do Senátu a u některých agentur se blížila pětiprocentní hranici, nyní limit pro vstup do Poslanecké sněmovny u SANEP překročila.

Na rozdíl od trojice vládních stran a hnutí. Nejblíže ke Sněmovně z nich byl Rakušanův STAN, který by si připsal 4,6 procenta. TOP 09 pak 3,9 a lidovci 3,1. Ještě za nimi se umístila kdysi premiérská ČSSD.