Je to právě třicet let, co se na pražském Žofíně sešel zakládající sněm Sdružení československých podnikatelů. A proto Sdružení podnikatelů České republiky (které původní Sdružení nahradilo po rozdělení federace) pozvalo novináře i další hosty opět na Žofín.

Zakladatel a první předseda Rudolf Baránek vzpomínal, že akce proběhlá šest dní po jmenování první postkomunistické vlády měla minimální propagaci, jen jednu zmínku v Československé televizi. „A přesto sem na Žofín tehdy dorazilo pět tisíc podnikatelů, kteří se chtěli stát součástí sdružení. Nemohli se vejít ani do velkého sálu, tak nás na poslední chvíli zachránil pan Šindelář, který hrál v hudební skupině Katapult a přivezl nám její ozvučovací aparaturu, díky které jsme to mohli vysílat i ven před budovu,“ vyprávěl Rudolf Baránek historky z prehistorie českého podnikání.

Sám první předseda vzpomínal ve speciálním čísle časopisu Soukromník, že živnostníky byli už jeho dědeček a tatínek, kterých se dotklo znárodnění v roce 1949. „Součástí našich rodinných debat byl také nekompromisní odpor ke všemu, co smrdělo komunismem. Nejmírnější urážka komunistických představitelů byl bolševický pacholek. Ostatní nelze publikovat,“ vzpomínal muž, který se hned v listopadu 1989 rozhodl obnovit nejen podnikání, ale i tradici podnikatelských spolků, které by dokázaly být „sebeobranou“ osob samostatně výdělečně činných proti ovládacím ambicím moci.

Ze samotného zakládajícího sněmu mu zůstala v paměti elektrizující atmosféra a odvaha, se kterou se o KSČ mluvilo jako o „čerstvé chcíplině“. Agenti StB, o kterých nepochyboval, že nově vznikající spolek mají podchycený, podle něj svým šéfům hlásili, že „třídní nepřítel je zpět“.