Sami předkladatelé uvádějí, že hlavním cílem jejich návrhu je zefektivnit práci Sněmovny. Pravicová opozice s návrhem nesouhlasí.

„Na jedné straně tedy dochází k posílení úlohy organizačního výboru Poslanecké sněmovny a dále pak je možno očekávat mnohem efektivnější průběh jednání Poslanecké sněmovny a zabránění zcela neodůvodněným vystoupením poslanců a nežádoucím obstrukcím,“ stojí v důvodové zprávě. Každému poslaneckému klubu se vyhradí celková doba na vystoupení, která bude odpovídat počtu členů klubu a předpokládané délce rozpravy podle harmonogramu. Omezí se také podmínky pro udělování přednostního práva k vystoupení předsedů poslaneckých klubů a předsedů stran.

Obstrukce ze strany pravicové opozice zažila Sněmovna hlavně loni a letos při projednávání EET

Zatímco podle nynější úpravy se udělí slovo mimo jiné předsedovi a místopředsedům Sněmovny, předsedům klubů a předsedům stran, kdykoli o to požádají, nově by mělo toto právo zůstat jen hlavě státu a ministrům. Členům vedení Sněmovny, předsedům klubů a předsedům stran by předsedající slovo mohl udělit a mohl by jim přitom stanovit čas na jejich řeč.

Pravicové opozici se tento návrh nelíbí. „Jakékoli omezení demokratické diskuse je pro nás nepřijatelné a jsme připraveni tomu zabránit všemi prostředky,“ řekl ČTK předseda TOP 09 Miroslav Kalousek. „Já myslím, že je to zbytečná snaha omezit práva opozice. Budeme určitě proti tomu návrhu,“ řekl ČTK předseda klubu ODS Zbyněk Stanjura. Dodal, že když vládní většina přijímá jeden zbytečný zákon za druhým, je špatně současně s tím omezit právo opozice vystupovat.

Obstrukce ze strany pravicové opozice zažila Sněmovna hlavně loni a letos při projednávání elektronické evidence tržeb. Třetí čtení návrhu se protáhlo od konce listopadu do začátku února. Koalice nakonec nechala při závěrečné diskusi ukončit rozpravu, ač do ní byly přihlášeny ještě desítky poslanců.