Prožíváme již krvavý podzim, nebo bude něco krvavějšího? „Bude ještě krvavější, až dorazí skutečně faktury za ty energie, protože vaši posluchači vědí, že je mnoho způsobů, jak platit za elektrickou energii a za plyn. Jsou to různé systémy záloh, jsou to různé fixace, a pořád jsme ještě v období, kdy celá řada rodin a firem žije v tom, že se třeba za elektrickou energii platí 1,50 korun, ale její tržní cena už je kolem 11 korun,“ zmínil Vávra.

Podíl toho, co platíme za energie z našich příjmů, podle Vávry oproti historii dramaticky naroste. „Oproti těm cenám, které panují dnes, bude stagnovat. To znamená, že musíme počítat s tím, že pokud vláda zastropovala elektrickou energii někde kolem 6 korun a její skutečná tržní cena je téměř dvojnásobek, tak tenhle tlak poroste nahoru. A musíme si jako daňoví poplatníci vybrat, jestli to raději zaplatíme v dani, nebo v ceně elektrické energie, protože utéct před tím nejde,“ dodal Vávra.

„Ukázalo se, jak neschopný stát si naše společnost za 20 let pořídila a jak je jí to jedno, protože v těch tučných letech je to opravdu každému z nás jedno, ale v těch hladových je to hrozný problém. Náš největší problém není vysoká cena elektrické energie, ale náš problém je stát, který tu pomoc neumí rozprostřít cíleně, a tudíž těm, kteří ji skutečně potřebují, jí dává málo a mnoha lidem, kteří jí nepotřebují vůbec, dává draze mnoho,“ poznamenal Vávra.

Tachecí se Vávry zeptala, zda – kdyby se kabinet Petra Fialy (ODS) rozhodl, že s tímto systémovým faktorem něco udělá a stát zefektivní –, zda je to práce na roky, nebo na jak dlouho. „Muselo by to začít u toho, že bychom přeformátovali zhruba polovině národa mozky... a to se obávám, že je na generace. Protože, přece politikové v dobém i špatném slova smyslu dělají to, co nám na očích vidí. Čím jsou více populističtí, tím víc nám rozdávají; a čím jsou řekněme autentičtější, tak tím víc dělají to, co by se dělat mělo. Ale vždy je to odraz té společnosti. A pokud je to jedno společnosti – a té české je to jedno –, tak nemůžete očekávat, že politikové se postaví do čela průvodu, který vede nikam,“ poznamenal Vávra.

Řeč byla i o českém průmyslu. „Nyní zažíváme třetí vlnu nárazu na český průmysl. Tu první vlnu odvrátila národní banka před mnoha lety, když uměle udržovala podhodnocenou korunu a tím dala českému průmyslu tři roky na to, aby zvládl přechod z těch vysmívaných ‚montoven‘ na ty budoucí ‚mozkovny‘. A dneska můžeme říct, že tento experiment vůbec nevyšel. Že český průmyslu tuhletu šanci naprosto promarnil a že naopak se svezl na té vlně, když máme tu korunu tak skvěle levnou, tak na tom Západě uplatníme kde co.

Druhou šanci promarnil v covidu. Kdy skutečně nedošlo k tomu, že bychom přešli z takového toho úplně strnulého nepružného trhu práce k něčemu, co kapitalismus potřebuje – a to je skutečně dynamický trh práce, to znamená, že mám práci, zaměstnám; nemám práci – nezaměstnám. A to, že někdo nemá práci, není ostuda, to je rys kapitalismu. To jsme taky prošvihli, protože jsme se rozhodli, že celou ekonomiku hlava nehlava posypeme penězi.

A já se bojím, že teď nás čeká třetí vlna, kterou opět nevyužijeme, protože ta energetická krize má jeden strašně pozitivní aspekt, a to sice ten, že by pomohla alokovat kapitál do těch odvětví, která z definice nejsou tak strašně energetická náročná – místo toho, co by se zbytek ekonomiky sbíral na příspěvky těm energeticky náročným odvětvím. Takže se bojím, že tuto šanci opět nevyužijeme,“ zmínil Vávra.