Litevský velvyslanec v úvodu informoval, že máme hodně podobnou historii. „I my slavíme stoleté výročí od obnovení naší státnosti. ... NATO působí jako pojistka jak u vás, tak u nás,“ konstatoval poté. „U všech členů eurozóny je důvěra ve společnou měnu větší než 50 procent a menší je v těch státech, které euro nemají,“ konstatoval Raudonikis. „My v porovnání s vámi cestujeme mnohem méně, ale my jsme na hranici EU, vy v centru. I když cestujeme méně, Schengen podporujeme více. Ale ve všech zemích je jeho podpora přes 70 procent,“ uvedl optimisticky. Hlavními problémy EU jsou podle něj migrace a terorismus, „… což jsou témata, která se těžko řeší na národní úrovni. Díkybohu se ukazuje, že ve všech státech včetně odcházejících Britů je více než padesátiprocentní podpora EU. Když máme tak solidní základy, můžeme se do budoucnosti dívat dost optimisticky a můžeme být odvážní a dělat odvážné věci,“ uvedl vážně.
Nedovolme zneprůjezdnění hranic!
Petr Osvald, člen výboru regionů EU, prohlásil: „Představte si, že budou stát fronty kamionů na hranicích. Kdybychom v Plzni odmazali vše, co financovala EU nebo kde jsme zčásti její fondy využili, tak tady bude chybět část městského jádra, čistička odpadních vod, která je asi nejdokonalejší v Evropě,“ vypočítával Osvald. „Myslíte si, že firmy, které tady jsou, to dělají pro český trh? Ten je příliš nezajímá. Dělají to proto, že přes nás mají vstup do celé Evropy. Nezaměstnanost a podmínky by vypadaly úplně jinak. ČR je zhruba ze 75 procent závislá na vývozu a z toho 75 procent jde do EU. Když bychom vytvořili bariéry, jsme v obrovském ekonomickém problému. Byl jsem u města, přístavu Bruggy, odkud se exportuje do Velké Británie, a tam nám říkali, že nevědí, co bude. Jestliže se vytvoří cla, tak budou potřebovat možná tisíc celníků, které ale musí dodat belgická vláda. Jestli se nebude clít, bude zapotřebí udělat bezcelní zóny, ale jak tam říkají, někdo nám musí říci, co bude. Známí z Lucemburku mi říkají, že je tam nyní obrovská poptávka po lidech z finančnictví, protože řada finančních společností, které působí v Londýně, měla pobočky v Lucemburku a nyní neví, co se v souvislosti s Brexitem bude dít, přesouvají kanceláře v Lucemburku a omezují je v Londýně. Jestliže mají na konci dubna odejít, vytvořte kontrakty s někým do zahraničí, když nevíte, jak budou vypadat cla či podmínky. Pro firmy to je úplně katastrofické,“ neměl optimistické zprávy ze svých posledních cest Osvald.
Tento článek je uzamčen
Po kliknutí na tlačítko "odemknout" Vám zobrazíme odpovídající možnosti pro odemčení a případnému sdílení článku.Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Václav Fiala