Při interpelacích ve Sněmovně ministr školství, mládeže a tělovýchovy Mikuláš Bek naznačil možnost své rezignace, pokud státní rozpočet nenaplní vládní závazek zvýšit financování školství. „Nechtěl bych být u rozpočtu a nebudu u rozpočtu, který by nenaplňoval programové vládní prohlášení,“ řekl ministr.
V rozhovoru pro CNN Prima News varoval, že STAN nemusí podpořit rozpočet, což by se rovnalo vyslovení nedůvěře vlády, a tedy následně by mohlo vést k pádu vlády. Bek zdůraznil nutnost navýšení tarifních platů učitelů, přičemž vláda by měla rozhodnout do několika měsíců.
Vládní koalice slíbila zvýšit veřejné výdaje na školství na úroveň průměru OECD, což je 5,1 % HDP podle roku 2020, zatímco Česko dosahuje 4,5 % HDP.
Bek zmínil, že studie think-tanku IDEA odhaduje, že je třeba navýšit výdaje o 37 miliard korun. Tento odhad označil za realistický. Pokles pod 4,5 procenta ale Bek nepokládá na rozdíl od studie za pravděpodobný.
Bek také upřesnil, že platy učitelů jsou mandatorním výdajem státního rozpočtu, což znamená, že jsou povinné a zákonem stanovené. Zákon ukládá, že průměrné platy učitelů mají dosahovat 130 % průměrného platu v zemi. „Není potřeba se obávat o to, že by nebyly zajištěny prostředky na platy učitelů, protože to je mandatorní výdaj státního rozpočtu,“ řekl.
V loňském roce činil průměrný plat středoškolského učitele 54 tisíc korun (123 % průměrného platu) a učitele na základní škole 52 tisíc korun (120 % průměrného platu). Letos se prostředky na platy zvýšily o 5 % a na rok 2025 se plánuje zvýšení o 7 %, přičemž se jedná o 10% navýšení, jak požadují odbory.
Ministr Bek také upozornil na problém financování nepedagogických pracovníků z prostředků určených na platy učitelů. Navrhl, aby financování těchto pracovníků přešlo na zřizovatele škol, tedy zpravidla kraje, prostřednictvím rozpočtového určení daní. „Jsem skutečně přesvědčen o tom, že bychom měli usilovat o převod financování nepedagogů prostřednictvím rozpočtového určení daní na zřizovatele,“ prohlásil ministr.
Při interpelacích odmítl, že by se koaliční vláda chovala vůči rozpočtu školství nezodpovědně. Sněmovně ukázal graf vývoje podílu veřejných výdajů na vzdělávání a školské služby na nominální HDP v letech 2010–2023.
„Je pravda, že vláda Andreje Babiše ty výdaje zvyšovala a zvýšila je nejvíce v těch covidových letech, kdy dosáhl rekordní výše také schodek státního rozpočtu,“ popisoval Bek graf. „Za naší vlády v těch dalších letech, kdy se konsolidují veřejné finance a řešili jsme ekonomickou krizi vyvolanou válkou, jsou výš než v prvních dvou letech vlády Andreje Babiše. Tak já bych úplně nestrašil občany tím, že tato vláda se chová vůči rozpočtu školství jakkoliv nezodpovědně.“
— Mikuláš Bek (@MikulasBek) June 13, 2024
Tento článek je uzamčen
Po kliknutí na tlačítko "odemknout" Vám zobrazíme odpovídající možnosti pro odemčení a případnému sdílení článku.Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Alena Kratochvílová
FactChecking BETA
Faktická chyba ve zpravodajství? Pomozte nám ji opravit.