V minulosti několikrát zadržený Pavel Sviardlou je šéfredaktorem Eurorádia a pracuje v Minsku. „I když má rozhlasová stanice nyní přímo akreditaci ministerstva zahraničí, stejně je pro ně práce v zemi velmi náročná i nebezpečná,“ řekl Sviardlou. Akreditaci například rádio chtělo na tři roky, dostalo ji na rok. Na tři roky ji získala ale třeba ruská média, například běloruská pobočka Sputniku.
Rusko mělo i v minulosti v zemi velký vliv, poslední dobou je ale podle běloruského novináře ještě mnohem aktivnější. „Loni Rusové řekli Minsku, že jestli chce peníze, tak je potřeba více zapracovat na vzniku společné unie Ruska a Běloruska. A od té doby zaznamenáváme velký informační tlak, ale i útoky na běloruskou identitu,“ řekl Sviardlou.
Podle něj ale není v propagandě aktivní jen ruská televize. Rusové prý loni vytvořili síť lokálních internetových stránek, které vypadají jako stránky o místním dění, nicméně mezi nimi publikují články plné protiběloruské propagandy, ve kterých znevažují běloruský národ i kulturu. To je podle Sviardloua taktika, kterou Rusové používají asi dva roky.
Letos 17. listopadu se v Bělorusku konaly parlamentní volby a podle mnoha komentátorů šlo o nejméně demokratické volby vůbec. Zkritizovala je jak Evropská unie tak Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE). Mandát získali výhradně kandidáti podporující prezidenta Lukašenka, označovaného za posledního evropského diktátora, z opozice nikdo.
Podle Pavla Sviardloua je velkým problémem zejména takzvané předčasné hlasování, kdy voliči mohou vhodit svůj hlas do urny až pět dní před konáním voleb. Běloruské zákony to umožňují, ale opozice a západní pozorovatelé upozorňují, že tento postup umožňuje případné manipulace a zfalšování výsledků.
Letos byla volební účast v tomto předčasném hlasování dokonce 38 procent, což je vůbec nejvíce v historii. „Například jedna dívka-pozorovatelka popsala, že ve volební místnosti seděla osm hodin bez přestávky, jen na chvíli si jednou odskočila na záchod, a když se vrátila, tak jí řekli, že mezitím přišlo hlasovat 100 lidí,“ říká Pavel Sviardlou.
Rovněž podle volebního zákona musí mít pozorovatel, když si chce pořídit nějaké snímky z místnosti, souhlas všech, kdo tam jsou. A podle novináře z běloruského rádia se vždycky najde někdo z provládních úřadů či organizací, kdo řekne, že si fotografie nepřeje. Například v Brestu se snažila jedna z voliček vhodit do urny větší množství volebních lístků najednou, jeden z pozorovatelů si toho ale všiml a nahrál ji na video. „Našim reportérům se pak podařilo zjistit, že ta žena pracuje jako učitelka ve školce, kde je ředitelkou šéfka volební komise. Takže možná tohle je ten model, jak to funguje. Ředitelka je šéfkou komise a její zaměstnanci přijdou během předčasného hlasování a manipulacím s hlasy už nic nebrání,“ říká Sviardlou.
A jsou Bělorusové s výsledky voleb spokojení? Podle běloruského novináře lidé už dávno pochopili, že skutečné volby v zemi neexistují. „Proto musí manipulovat s volební účastí. Protože lidé nechodí volit. Na druhou stranu Bělorusové pochopili, že situaci nemohou změnit ani pouličními protesty, protože ty jsou většinou tvrdě potlačeny. Volby nefungují, protesty také nefungují. Takže lidé dost ztratili zájem o politiku,“ dodává Sviardlou.
Příští rok budou opět prezidentské volby a žádné překvapení se podle Sviardloua neočekává. Lukašenko již oznámil, že bude znovu kandidovat. „On nedopustí, aby prohrál. Mohl by se jen rozhodnout předat moc například synovi nebo někomu jinému, ale ne prohrát,“ říká novinář. „A myslím si, že příští rok může Lukašenko vyhrát volby i bez nějakého falšování a podvodů. V zemi vládne již 25 let a nepřipouští žádný odpor, lidem nedal šanci, aby poznali nějaké jiné kandidáty,“ řekl.
Eurorádio, které vysílá v běloruštině, bylo založeno v roce 2005, vysílat začalo o rok později. Stanice vysílá přes satelit, u jejího zrodu stálo i množství nevládních organizací, včetně českého Občanského Běloruska. Peníze na provoz získává od dárců a z různých grantů, funguje i díky pomoci české vlády. Nyní má přes 600.000 posluchačů a jeho role v Bělorusku je obdobná jako rádia Svobodná Evropa v Československu před rokem 1989.
Tento článek je uzamčen
Po kliknutí na tlačítko "odemknout" Vám zobrazíme odpovídající možnosti pro odemčení a případnému sdílení článku.Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: čtk