Beneš byl snad nejnešťastnější československý státník, přitom odvedl pro zemi spoustu mravenčí práce. S historickým publicistou Zdeňkem Čechem o smutném osudu našeho prezidenta

06.06.2018 19:20 | Zprávy

ČESKÉ OSMIČKY Moudrý a prozíravý politik, anebo stále někomu ustupující zbabělec? Na druhého československého prezidenta Edvarda Beneše jsou názory stále rozpolcené. Nicméně to byl státník, který rozhodoval v nejtemnější době naší novodobé historie. Sedmého června 1948 byla zveřejněna jeho abdikace na úřad prezidenta.

Beneš byl snad nejnešťastnější československý státník, přitom odvedl pro zemi spoustu mravenčí práce. S historickým publicistou Zdeňkem Čechem o smutném osudu našeho prezidenta
Foto: Library of Congress
Popisek: Edvard Beneš

„Bez Beneše bychom republiku neměli.“ Okřídlený Masarykův výrok, který by se dal tesat do kamene. „I na té větě je znát, jak hluboce si to T. G. Masaryk uvědomoval. Zatímco on měl image jakéhosi demokratického monarchy s portréty na koni, Beneš proti němu vypadal jako úředník, který se stále věnuje svým papírům,“ říká na úvod Zdeněk Čech. Právě před sedmdesáti lety se národ dozvěděl o Benešově abdikaci a pak už komunistům nestálo nic v cestě nasměrovat Československo extrémně doleva a na východ.

Mezi mlýnskými kameny

Ke konci roku 1935 se Beneš stal prezidentem Československa a tehdy vlastně začínala doba jeho zklamání a neštěstí. „Spoléhal v Evropě hlavně na Francii. Vždyť i ve spojenecké smlouvě se Sovětským svazem byla vepsána návaznost na předchozí pomoc Francie. No a po Mnichovské dohodě, kdy určily čtyři mocnosti - Británie, Francie, Itálie a Německo -, že Čechoslováci mají své pohraničí odstoupit Němcům, protože jinak ponesou odpovědnost za válku, ztratil svou někdejší víru v západní spojence,“ vysvětluje Čech. Poprvé na svou funkci rezignoval pár dní po Mnichovu, abdikoval v říjnu 1938 a opustil zemi. Po okupaci okleštěných Čech a Moravy nacistickým Německem vytvořil v Londýně exilovou vládu, která byla definitivně uznána roku 1941.

„Úvahy o tom, že jsme měli v roce 1938 odmítnout Mnichovskou dohodu a bojovat proti nacistickému Německu, působí samozřejmě v romantických představách hrdě a dobře. Měli bychom pak opravdu více svých hrdinů, ale také pekelné ztráty. Tenkrát byl poměr vojenské síly zhruba pět ku dvěma v náš neprospěch. Bez spojenců se prostě taková válka s vidinou úspěchu vést nedala. Němci byli v nepopiratelné přesile. Naši by určitou dobu se svými pevnostmi a dobře vybavenými divizemi jistě vzdorovat dokázali, města by se ale při tom měnila v sutiny. Beneš to dobře věděl. Couvl a pražská vláda se spolu s ním rozhodla přijmout velmocenský diktát z Mnichova. Byl to taktický ústup kvůli sebezáchově národa.“

Jako vedoucí představitel zahraničního odboje se poté Beneš účastnil diskusí o budoucím osudu sudetských Němců. Nejprve navrhoval menší úpravy hranic a částečný transfer německého obyvatelstva. Protektorátní odboj to však odmítl a Benešova exilová vláda tedy prosadila odsun rozhodující většiny „sudeťáků“, což na poválečné konferenci v Postupimi potvrdily vítězné mocnosti. „Tehdy se na odsunu zdejších Němců za hranice všichni spojenci shodli. Netřeba se za to nikomu omlouvat a věnovat se našemu tradičnímu sebemrskačství,“ dodává Čech.

Tento článek je uzamčen

Po kliknutí na tlačítko "odemknout" Vám zobrazíme odpovídající možnosti pro odemčení a případnému sdílení článku.

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: Jan Rychetský

Andrej Babiš byl položen dotaz

Připravujete se na brzký konec v politice?

Aspoň na mě to tak přijde, když se ujímáte zpět Agrofertu. A je to tedy tak, že ten svěřenecký fond byl jen taková klička jak šikovně obejít zákon?

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Tak si to pojďme vyzkoušet. Putin dal Západu mrazivý návrh

11:52 Tak si to pojďme vyzkoušet. Putin dal Západu mrazivý návrh

Ruský prezident Vladimir Putin fakticky stojí v čele Ruské federace od roku 1999, tedy čtvrt století…