Před šesti lety přitáhlo do Evropy více než 1,2 milionu migrantů z mnoha částí světa, cestovali často stovky až tisíce kilometrů, aby našli nový lepší život. Uprchlická krize 2015 zanechala hluboké politické jizvy. Zažije Evropa další uprchlickou krizi? Budou chtít miliony Afghánců uniknout Tálibánu?

Několik evropských vůdců již vyjádřilo své obavy. Francouzský prezident Emmanuel Macron v televizním projevu 16. srpna řekl, že „vypořádání se s těmi, kdo prchají před Tálibánem, bude potřebovat organizované a spravedlivé mezinárodní úsilí,“ a dodal: „Samotná Evropa nemůže převzít důsledky současné situace.“

Generální tajemník vládnoucích křesťanských demokratů v Německu řekl televizní stanici n-tv: „Pro nás je jasné, že rok 2015 se nesmí opakovat... Nebudeme schopni vyřešit afghánskou otázku migrací do Německa.“

Řecký premiér Kyriakos Mitsotakis v pondělí vyzval EU, aby pomohla zemím sousedícím s Afghánistánem zastavit nový příliv migrantů do Evropy ze země kontrolované Tálibánem. Mitsotakis řekl, že „je důležité, aby Evropská unie podporovala země blízké Afghánistánu, abychom zajistili, že v Evropě nebudeme mít další toky migrantů“. Během pondělního setkání s místopředsedkyní Evropského parlamentu Robertou Metsolou pan Mitsotakis řekl, že Řecku se v minulosti podařilo odvrátit masovou migraci a tentokrát tak bude činit „se stejnou politikou“. Řecko například rozšiřuje plot na hranicích s Tureckem, aby tak odradilo potenciální uprchlíky z Afghánistánu.

Údajně byly také nasazeny nové drony, instalovány kamery a radary a brzy bude také najato dalších 250 pohraničníků. Přístupu Řeků se nelze příliš divit. Země byla v první linii migrační krize v roce 2015, kdy do ní přešlo více než milion lidí přímo z Turecka.

Předsedkyně Evropské komise při návštěvě přijímacího centra pro afghánské uprchlíky poblíž Madridu v neděli vyzvala členské státy, aby udělaly více. „Vyzývám všechny státy, které se zúčastnily afghánských misí, Evropany a další, aby zajistili dostatečné kvóty pro uprchlíky a bezpečné cesty, abychom společně mohli vyhovět těm, kdo potřebují ochranu,“ řekla von der Leyenová novinářům.

Polsko mezitím oznámilo, že podél své hranice s Běloruskem, která v posledních týdnech zaznamenala příliv uprchlíků včetně Afghánců, postaví plot. Polsko také tvrdí, že jde hlavně o „ekonomické migranty“, a obviňuje Bělorusko z vedení „hybridní války“ tím, že je nasměruje k polským hranicím. Skupiny na ochranu lidských práv zase nazpět obvinily Polsko z porušení Ženevské úmluvy tím, že ignorovaly žádosti migrantů o azyl.