Podle WSJ, pokud se Trump nechce stát čtvrtým prezidentem v historii USA, kterému bylo odepřeno druhé funkční období, bude muset v kampani akcentovat politické rozdílnosti kandidátů a shovívavost Bidena k demokratické progresivní levici, která ve Spojených státech podporuje například hnutí Black Lives Matter.

Pokud kampaň poběží jako doposud, Trump podle deníku prohraje. Prý se neopakuje rok 2016, kdy Hillary Clinton byla téměř stejně neoblíbená jako Trump. Voliči dnes mohou mít pochybnosti o Bidenově schopnostech vést úřad, ale není to tak, že by ho nesnášeli.

Američané taký prý viděli svého prezidenta v úřadě po dlouhých 42 měsíců a údajně milionům jeho podporovatelů se nelíbil způsob, jakým se choval. WSJ píše, že je politickým faktem, který je změřen v anketách, že kladně Trumpovi činy hodnotí kolem 43–44 % obyvatel.

To by podle deníku nemusel být problém a Trump by mohl i tak ve volbách zvítězit. Novináři se domnívají, že prezident bude muset udělat z voleb střet nikoliv dvou mužů, ale střet dvou budoucností USA.

To se podle deníku, ale Trumpovi zatím příliš nedaří. V článku je jako příklad zmiňována Trumpova tisková konference na Den práce, kde měl prezident představit svůj plán jak oživit hospodářství a podpořit pracovní místa. Brzy během proslovu však začal čím dál tím víc napadat svého soka Bidena.

Během proslovu měl prohlásit třeba: „A Biden je hlupák. A vy to víte.“ Napadnul i případnou Bidenovu viceprezidentku Kamalu Harrisovou: „Sledoval jsem ale jak Kamala klesla v anketách z 15 % skoro na nulu, a pak vypadla ještě před tím, než kandidovala v Iowě, protože ji lidé neměli rádi. A já chápu proč.“

Tyto výpady mohou být podle deníku svým způsobem zábavné, ale ekonomická stránka proslovu byla odsunuta na druhou kolej a média o ní téměř neinformovaly. Země si prý zaslouží řádnou politickou debatu, protože Bidenův program je údajně nejlevicovějším programem v historii.   

Ve středu také přišla zpráva, že Donald Trump byl nominován norským zákonodárcem Christianem Tybring-Gjeddem na Nobelovu cenu míru za dojednání mírové dohody mezi Izraelem a Spojenými arabskými emiráty.

„Za své zásluhy, domnívám se, že se zasloužil o mír mezi národy více než většina ostatních nominovaných na cenu míru,“ řekl norský poslanec Fox News.