Trnka v rozhovoru pro Český rozhlas Radiožurnál upozorňuje, že se společnost po odeznění pandemie koronaviru vrátila tam, kde byla v roce 2019, a nijak se nepoučila. „Představme si, že by se v Česku objevil nový virus, což se může stát. Já si říkám, na jaké úrovni jsou v tuto chvíli systémy, procesy a postupy vlády a hygienických stanic. Jak rychle bychom na to dokázali zareagovat? Když se podíváme na to, jakým způsobem se posunul třeba systém hygienických stanic, myslím si, že se neposouvá nikam,“ míní proděkan 3. lékařské fakulty Univerzity Karlovy.

Společnost koronavirus podle Trnky vlastně jen vytěsnila, ale nové poznatky neaplikuje do svého systému. „Stalo se něco, lidem vypadly dva tři roky života, spoustu lidí umřelo a nic se nezměnilo. To vidím jako obrovský problém. Naopak bych si dokázal představit, že vláda řekne: toto je naše priorita. Měla by to být priorita, protože nový virus přijde. Ano, je to jenom otázka času. Prostě přijde,“ tvrdí Trnka, který se infekčním chorobám věnuje v rámci Iniciativy Sníh.

Podle Trnky je velmi pravděpodobné, že se objeví třeba nová varianta chřipky nebo některé tropické typy virů, které se kvůli globálnímu oteplování šíří i na severnější území. Společnost ale ani po trpké zkušenosti s covidem prý není na další pandemii připravena. „Myslím si, že potřebujeme mít především lidi, kteří mají data a kteří jsou schopni namodelovat různé situace a na základě nich rozhodovat,“ říká člen levicového hnutí Budoucnost.

Poslední slovo nemusel říct ani covid, ačkoliv v evropské populaci by už žádné větší problémy činit neměl. „Covid je dnes už běžným onemocněním co do počtu případů, ale i z pohledu mírného průběhu v relativně proočkované a promořené populaci. Koronavirus se ale může znovu rozvinout. Vysoké počty těžce nemocných by pak měly především státy, kde proočkovanost není zdaleka tak velká jako v Evropě,“ vysvětluje Trnka.

Proto by Trnka nadále doporučil pravidelné dávky očkování, a to především starším lidem a osobám se sníženou imunitou. „Pravděpodobně bych doporučil počkat spíše až na podzim nebo na konec léta, aby byli lidé připraveni na sezónu respiračních onemocnění. Je totiž vyšší pravděpodobnost, že nějaká epidemie typu chřipkové epidemie přijde s covidem, a je pravděpodobnější, že to nastane v podzimních, zimních měsících tak, jak je to u ostatních respiračních onemocnění,“ říká Trnka.