O tzv. „fake news“ toho bylo za poslední roky napsáno. Na Twitteru o nich neustále píše současný šéf Bílého domu Donald Trump, po jeho vzoru postupuje i hradní mluvčí Jiří Ovčáček. O šíření fake news ale hovoří i kritici Donalda Trumpa a lidé, kteří upozorňují na rizika, která pro střední a západní Evropu představuje Rusko. Lživé či zavádějící zprávy podle jejich názoru šíří právě Ruská federace. Zkrátka, o fake news se mluví, kam se podíváte.

Ekonomka Markéta Šichtařová nabídla recept pro boj se zavádějícími zprávami. Všem by prý nejvíc prospělo, kdyby se maximálně uvolnil tok informací. Když nebudeme s informacemi šetřit jako se šafránem, zabráníme prý šíření spekulací. Politici v západní i střední Evropě se ale rozhodli jít jinou cestou a podle Šichtařové plánují informace občanům dávkovat, čímž prý sami sobě škodí.

„V severní a západní Evropě jde často hlavně o to neinformovat o migrační vlně. Prý aby „nedocházelo k rozdmýchávání nenávisti“ se šetří s informacemi o etnickém původu zločinců, což následně vede k tomu, že jakmile si dvě tetky dají na zápraží po papule, protože pes jedné očural při venčení záhon okurek druhé, a lokální noviny napíší o vyraženém zubu, každý hned má „zaručené zprávy“ o tom, že to jistě byla roztržka mezi imigranty?" napsala Šichtařová na blogu iDnes.cz

• Celý komentář naleznete zde

„No a ve střední a východní Evropě jde zase často o korupci politiků. Prý aby nedocházelo k ovlivňování vyšetřování, nebude se o nich smět psát.Taky aby se smělo, když se politikům nehodí, aby bylo o jejich kauzách informováno. Přílepek k návrhu zákona o zpracování osobních údajů totiž obsahuje několik klíčových formulací, díky nimž ztratí veřejnost přístup k informacím o trestních řízeních v ČR. Aneb voliči politiků tak ztratí nad svými politiky kontrolu. Nebudou mít informace o tom, z jakého důvodu soud poslal některého politika do vazby, anebo proč bylo něčí trestní stíhání zastaveno," pokračovala ekonomka.

Podle představ zákonodárců budou mít lidé nárok až na informace z pravomocných rozsudků soudů a k těm se v Česku soudy často dopracovávají celé roky. Stačí se podívat např. na kauzu někdejšího středočeského hejtmana Davida Ratha, který byl v roce 2012 zadržen se sedmi miliony korun v krabici od vína. Peníze měly údajně pocházet z trestné činnosti, na které se údajně podílel i David Rath. Další opravdu dlouho trvajícím případem je kauza H-System, která běží od konce 90. let a definitivně dořešena není ani po takřka dvaceti letech.

Politici se zaklínají tím, že je třeba ctít presumpci neviny každého člověka a pokud se o lidech píše v novinách, že jsou trestně stíháni, jejich pověst to poškodí bez ohledu na to, že byli nakonec soudem uznáni za nevinné. Na první pohled se tedy může zdát, že novela zákona dává smysl. Jenže podle Šichtařové je tento zákon ohrožením demokracie.

„Zkrátka zákon je na první pohled racionální, zní to pěkně, že zabrání ovlivňování vyšetřování, jenomže v realitě ohrožuje demokracii. Je náhubkem pro novináře. Můžeme si myslet o novinářích cokoli, můžeme na ně občas nadávat, ale je nezpochybnitelné, že pro fungování demokracie jsou naprosto nezbytní. Potřebujeme je," zdůraznila dáma.