Dovolání je dostupné na webu státního zastupitelství.

Vlastní dovolání podle databáze InfoSoud podal také odsouzený muž. Nejvyšší soud tak přezkoumá verdikt z perspektivy obhajoby i obžaloby.

Eštu byl původně obžalován z terorismu. Krajský soud v Pardubicích mu uložil tři roky se čtyřletou podmínkou za účast na organizované zločinecké skupině. Vrchní soud čin znovu překvalifikoval a vyměřil Eštuovi dva roky vězení s tříletým podmínečným odkladem za službu v cizích ozbrojených silách.

Nejvyšší státní zástupce se přiklání ke kvalifikaci zvolené krajským soudem. Podle Zemana se Eštu „vědomě včlenil do organizované zločinecké skupiny zaměřené na systematické páchání teroristických útoků“.

„Úmysl obviněného nesměřoval k domnělému (mylnému) zapojení do služby ve vojsku či jiné ozbrojené síle cizího státu, ale zjevně si byl vědom toho, že se zapojuje do činnosti povstalecké skupiny, která podniká násilné akce proti ústavní vládě Ukrajiny a jejímž cílem je dosáhnout přinejmenším omezení, či spíše vyloučení ukrajinské svrchovanosti na části ukrajinského území,“ stojí v dovolání.

Za terorismus by muži hrozilo až 20 let vězení, za účast na zločinecké skupině až 12 let. Za trestný čin služby v cizích ozbrojených službách by jej mohl soud potrestat nejvíce pěti lety vězení.

Podle obžaloby se Eštu v roce 2015 vydal na Ukrajinu a zúčastnil se tam bojů na straně neuznaného státu ovládaného separatisty. Podle spisu od 11. dubna do 5. května nosil uniformu republikánské gardy Doněcké lidové republiky, držel stráž v zákopech, udržoval zbraně a hlídal tržnici, kde byli vojáci ubytovaní. Jeho účast při ostřelování se neprokázala.

Eštu u krajského soudu uvedl, že na Ukrajinu cestoval jako turista proto, aby poznal zemi, odkud pochází jeho manželka. Navštívil tam i kamaráda, kterého poznal v Praze. Na Ukrajině Eštu chodil v ruské uniformě, našil si na ni nášivky z Doněcké republiky. Pořizoval snímky s bojovníky. Na frontu se prý nedostal kvůli hlídkám, které je s kamarádem na bojové území nepustily.

Česká republika samozvané republiky proruských separatistů neuznává a trvá na tom, že jimi ovládaná území, stejně jako Ruskem anektovaný Krym, jsou nedílnou součástí Ukrajiny.