Kolumbijská univerzita v New Yorku prožila v posledních dnech krušné chvíle. Demonstranti, kteří mávali palestinskými vlajkami a v kampusu hřímali, aby vedení univerzity skončilo s podporou jakýchkoliv izraelských či proizraelských prvků.

Prezident USA oznámil, že nesouhlasí s obsazováním budov univerzit. Americká zpravodajská stanice CNN však upozornila, že Biden v této situaci musí provádět cosi jako tanec mezi vejci, protože v prezidentských volbách potřebuje i hlasy této komunity, případně rodičů a dalších příbuzných protestujících studentů. A současně jako americký prezident podporuje Izrael a to i v jeho válce proti teroristům v Gaze, i když kritizuje izraelské ozbrojené síly za přílišnou tvrdost vůči palestinským civilistům. Právě kvůli válce v Gaze demonstranti na amerických univerzitách zuří.

Jeden z demokratických politiků upozornil, že jednoduché řešení tohoto politického rébusu neexistuje.

„Jednou z největších obav, řekl prezident spojencům, je dopad nepokojů v kampusech a ve městech po celé Americe,“ napsala CNN.

Na akci ke Dni Země 22. dubna Biden novinářům řekl, že odsuzuje antisemitismus, ale také „ty, kteří nechápou, co se s Palestinci děje“. Bidenova administrativa též oznámila, že studenti se musejí v USA cítit bezpečně, ale zároveň zdůraznila, že projevy antisemitismu nelze tolerovat.

V úterý představitelé Bílého domu ostře odsoudili převzetí budovy na Kolumbijské univerzitě a vyslovili výtku k taktice, která podle nich zašla příliš daleko.

„Tyto činy jsou opovrženíhodné a odrážejí nejhorší kapitoly lidských dějin,“ napsal Biden v prohlášení. „Připomínají nám, že nenávist nikdy nezmizí – jen se skrývá, dokud nedostane kyslík.“

Bidenův sok v prezidentské volbě Donald Trump za tyto projevy nenechal na stávajícím prezidentovi nit suchou.

„Biden má být hlasem naší země a rozhodně to není mocný hlas. Je to hlas, který nikdo neslyšel,“ řekl v úterý večer v telefonickém rozhovoru na Fox News Trump.

Mluvčí Bidenovy kampaně Lauren Hittová naznačila, že pokud někdo v Americe rozmíchával plameny nenávisti, byl to Trump.

„Zatímco Donald Trump … podporoval násilné zásahy proti pokojným demonstrantům, Joe Biden hájí náš první dodatek a posílil ochranu proti antisemitismu a islamofobii,“ uvedla.

Představitelé Bidenovy administrativy říkají, že se znepokojením sledují, jak se kampusové protesty šíří po celé zemi.

Celý protest utnuli až policisté, kteří nakonec donutili protestující studenty kampus vyklidit. Jednou z možností bylo i vyslání národní gardy proti protestujícím, ale administrativa zdůrazňuje, že toto rozhodnutí leží na bedrech guvernérů jednotlivých států.

Karim Safieddine, student doktorského studia sociologie na University of Pittsburgh, stál minulý měsíc před sídlem United Steel se skupinou demonstrantů, kteří se postavili proti Bidenovi, když navštívil Pittsburgh.

„Naše peníze z daní jdou do politik, do kterých se Joe Biden zapojuje, a my máme odpovědnost to zastavit,“ řekl Safieddine. „Pokud skutečně existuje vůle tento konflikt zastavit, lze jej zastavit,“ zdůraznil.

Na otázku, zda by mohl znovu hlasovat pro Bidena, jako to udělal v roce 2020, řekl: „Nemyslím si to a věřím, že mnoho lidí nebude hlasovat pro Joea Bidena.“

Podle televize Fox News demonstranti pochodovali k City College of New York (CUNY) a střetli se s policií. Newyorská policie provedla několik zatčení a protest byl ukončen. Skupina asi 100 proizraelských demonstrantů dorazila do areálu UCLA a střetla se s protiizraelskými agitátory.

Stovky protiizraelských demonstrantů se údajně vydaly na protest do domu prezidenta Yale Petera Saloveyho v New Haven ve státě Connecticut. Místní policie hlídá před domem, napsal na twitteru Thomas Birmingham.

Už v primárkách se Biden musel vyrovnat s protestem propalestinských demokratických voličů, kteří demonstrativně odevzdávali bílé hlasovací lístky, aby nemuseli zaškrtnout jméno Joea Bidena.

Americký zpravodajský kanál MSNBC přinesl rozhovor s organizátorkou protestu Laylou Alabedovou. Ta ve vysílání prozradila, že v rámci kampaně nazvané „naslouchej Michiganu“, chtěli, aby bílý lístek bez jména demokratického kandidáta v primárkách odevzdalo alespoň deset tisíc lidí. Proč 10 tisíc? To je přibližně počet voličů, kteří v roce 2016 pomohli k vítězství Donalda Trumpa v Michiganu nad tehdejší kandidátkou Hillary Clintonovou.

A zdá se, že dosáhli velkého úspěchu, protože už jen podle odhadů odevzdalo bílý lístek v demokratických primárkách na 20 tisíc voličů. A to byly teprve odhady. Bílý lístek nakonec odevzdalo přes 78 tisíc voličů, na což upozornil např. server amerického listu The New York Times.