Stoltenberg řekl německému listu Bild am Sonntag, že nikdo nevěděl, jak dlouho bude konflikt trvat, ale „musíme se připravit na to, že to může trvat roky“.

• Stoltenbergovo vyjádření převzala americká CNN

„Nesmíme přestat podporovat Ukrajinu. I když jsou náklady vysoké, nejen na vojenskou podporu, ale také kvůli rostoucím cenám energií a potravin,“ zdůraznil také šéf NATO.

Konstatoval, že pokud bude mít Ukrajina k dispozici dostatek zbraní, především moderních zbraní, mohla by se neutuchajícímu ruskému tlaku ubránit.

Na nadcházejícím summitu NATO v Madridu prý bude přehodnocena bezpečnostní strategie NATO, ve které by mělo být zahrnuto, „že Rusko již není partnerem, ale hrozbou pro naši bezpečnost, mír a stabilitu“.

Britský premiér Boris Johnson v komentáři pro Sunday Times napsal, že západní spojenci se musí „připravit na dlouhou válku, protože Putin se uchýlí k opotřebovací kampani a snaží se rozdrtit Ukrajinu pouhou brutalitou“.

Johnson řekl, že dobytí celého ukrajinského Donbasu, který pokrývá velkou část východní Ukrajiny, bylo Putinovým cílem posledních osm let, „když podnítil separatistické povstání a zahájil svou první invazi“.

Oba pánové zdůraznili, že je třeba rázně čelit ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi teď, protože Putin už v minulosti ukázal, že když nebude rázně zastaven, bude ve válčení pokračovat dál. Dokázal to v roce 2008, kdy ovládl část území Gruzie a jen o pár let později, v roce 2014, kdy jeho zelení mužíci bez příslušného označení obsadili ukrajinský poloostrov Krym. K tomu přišel i útok na ukrajinský Donbas, o který vláda v Kyjevě bojuje už 8 let.

Johnson pochybuje, že kdyby Západ nehnul ani prstem a nechal Putina spolknout celou Ukrajinu, zbytku světa by to přineslo mír. „My a naši spojenci budeme chránit naši vlastní bezpečnost stejně jako ukrajinskou a chránit svět před smrtícími sny Putina a těmi, kteří by se je mohli snažit napodobit. Čas je životně důležitý faktor. Vše bude záviset na tom, zda Ukrajina dokáže posílit svou schopnost bránit svou půdu rychleji, než Rusko dokáže obnovit svou schopnost útočit. Naším úkolem je získat čas pro ukrajinskou stranu,“ pravil Johnson s tím. že Rusové v agresi proti Ukrajině během jedné jediné hodiny tolik opotřebují své vojenské vybavení a vypálí tolik granátů, že je za stejnou dobu jejich továrny nestihnou vyrobit.

Přislíbil, že Velká Británie bude cvičit ukrajinské vojáky, aby se naučili moderní západní zbraňové systémy ovládat. „S potenciálem vycvičit až 10 000 vojáků každých 120 dní,“ řekl Johnson.

Britský premiér volal také po tom, aby Západ pomohl Ukrajině rozvíjet alternativní pozemní přepravní trasy, když ruský agresor blokuje její přístavy. Podle Johnsona je to cesta jak v řadě zemí světa zabránit vypuknutí potravinové krize. Ruská blokáda černomořských přístavů znamená, že asi „25 milionů tun kukuřice a pšenice – celá roční spotřeba všech nejméně rozvinutých zemí – se hromadí v silech po celé Ukrajině“, poznamenal Johnson.

Nový velitel britských ozbrojených sil řekl svým vojákům, že Spojené království musí mít armádu schopnou bojovat v Evropě a porazit Rusko.

Mezitím Ukrajina čeká, zda se stane kandidátskou zemí na členství v EU a předseda dolní komory ruského parlamentu přišel s prohlášením, že Ukrajina rozhodně není zemí vhodnou pro členství v EU.

„Totální korupce, nekontrolovatelná kriminalita, moc oligarchů a zničená ekonomika jsou charakteristiky moderní Ukrajiny. Evropa to také velmi dobře chápe, ale převládá u ní touha oslabit Rusko,“ napsal Vjačeslav Volodin na Telegramu. Dodal také, že Ukrajina může kandidátský status získat už proto, že Washington a Brusel chtějí „udržet nepřátelství v chodu“. „Výsledek pro Ukrajinu bude smutný. Rozhodovací centrum bude oficiálně přeneseno do Bruselu. Konečně ztratí svou nezávislost,“ upozornil také Volodin.

• Na jeho slova upozornil server televize Al-Džazíra

Jeho prohlášení přišlo v čase, kdy charkovská policie oznámila, že při dalším ruském útoku na Charkov zemřely 3 děti.