Bezesporu je problematika brexitu v britské politice nyní primární téma. „Kdyby ale opravdu došlo k předčasným volbám, pravděpodobně by o výsledku podle Žantovského nerozhodovala,“ míní Žantovský a dodává, že ani Labouristická strana, i když se tak tváří, brexit nijak výrazně neodporovala, rozhodně ne její vůdce Jeremy Corbyn.

„Hlavním tématem je migrace, které samozřejmě souvisí s brexitem, ale nikoliv nerozlučně,“ doplnil s tím, že samozřejmě pak i sociální témata jako bydlení, zdravotní péče, což vždy hraje v britských volbách velkou roli.

Souhlasí prý s názory, které říkají, že brexit má hlavně hlubší socio-ekonomické kořeny. „Takové kořeny tam být musí. Populisté nespadli z Marsu, ale vyrostli na podhoubí velkých společenských a sociálních změn a určitého selhání tradiční mainstreamové politiky,“ uvedl. Také zde hraje prý roli určitá ztráta víry v budoucnost a to, že tradiční politické strany nejsou schopny řešit problémy, které voliči vnímají.

„Společnost jako by se rozdělila na dvě části – tu globalizovanou, kterou v Británii představuje především Londýn a jižní Anglie a všechny ty obrovské mezinárodní a finanční společnosti. A na tu neglobalizovanou, která ztrácí kontakt s aktuálním vývojem a obává se, že jí ujíždí vlak,“ řekl s tím, že lidé se obracejí k politikům a stranám, jež nabízejí snadná a rychlá řešení.

A jak se k brexitu staví nejstarší politická strana na světě, britští konzervativci? „Toryové jsou v těchto otázkách velmi nejednotní, i když v naprosté většině akceptovali výsledky referenda a počítají s brexitem,“ uvedl Žantovský s tím, že nejsou ale zajedno za jakých podmínek, a premiérka Mayová je tak mezi dvěma mlýnskými kameny.

Objevují se často spekulace o tom, že vládní plán z Chequers by měl vést k „Brexit in the name only“ – tedy k brexitu jen naoko; to ale podle Žantovského není moc reálné. „K vyjednání jakékoliv dohody jsou potřeba vždy dvě strany a EU již dala jasně najevo, že Británie si jen těžko zachová všechny náležitosti členství v Unii a zároveň se vydělí z integračního procesu,“ připomněl. Je ale prý pravda, že plán z Chequers počítá s celní unií a podobnými podmínkami, jako jsou mezi Evropou a Kanadou, a to je pro ty tvrdé brexitáře stále příliš.

„I když je zajímavé, že už se tomuto názvu premiérka Mayová na konferenci své Konzervativní strany vyhýbala, a připustila tak jeho možné změny,“ poznamenal. Theresa Mayová měla za sebou při projevu nápis „opportunity“ – příležitost. Z obecného hlediska je každá zásadní změna jako brexit zároveň i nebezpečím i příležitostí, to je podstata samotného krizového okamžiku, říká Žantovský. Dodává také, že si nemůžeme být v této chvíli jisti, jak se bude v nejbližších letech vyvíjet Evropská unie. Možná si prý některé problémy Británie ušetří. V oblasti ekonomické spolupráce si ale prý rozhodně jiné zase přidělá.

Pro Českou republiku bude mít brexit podle Žantovského dva hlavní důsledky, a jak budou vážné, bude záležet právě na podmínkách dohody. „Jednak v Británii žije a pracuje kolem jednoho sta tisíc našich občanů. Je v našem zájmu, aby byly zachovány podmínky, které jim umožňují cestovat a pracovat,“ upřesnil s tím, že k tomu se vláda premiérky Mayové víceméně zavázala a pro Čechy v Británii by se tak nemělo nic změnit. Pokud ale bude dosaženo stejného recipročního zacházení s Brity v EU. „Naše vláda si tuto otázku dala jako prioritu pro vyjednávání a nejsem si jist, že to bylo správné rozhodnutí, protože to bezprostředně ohroženo nebylo,“ doplnil.

Druhý následek je prý ekonomický a pro nás může být velmi vážný. „Británie je náš čtvrtý největší obchodní partner v EU a jedna z mála vyspělých zemí, s nimiž máme kladný přebytek zahraničního obchodu,“ důraznil a přiblížil, že především jde o automobily a díly pro automobilový průmysl a řadu dalších strojírenských produktů. „To by bylo ohroženo, pokud nedojde k dohodě o zóně volného obchodu, jako již se zmiňovanou Kanadou, nebo o celní unii,“ uvedl.

Jestli se taková dohoda dojedná za pouhých šest měsíců do března příštího roku, kdy k brexitu dojde, záleží prý na tom, co se dohodne na nejbližším summitu EU za čtrnáct dnů. Je prý také nebezpečí, že Evropa, která se cítí silnější ve vyjednávání, bude využívat časové tísně, aby na Británii tlačila k dohodě za podmínek, které by jinak nepovažovala za výhodné. „Diplomacie zná v takovýchto případech řešení v podobě přechodných dohod. Myslím si, že to je jeden ze scénářů, které připadají v tuto chvíli v úvahu,“ míní ředitel Knihovny Václava Havla.

Vyjednávání s EU bude premiérku Mayovou pravděpodobně stát křeslo. „Je to zcela reálně možné. Jako mnoho politiků v minulosti může premiérka Mayová splnit úlohu mouřenína, který odvede černou a těžkou práci a na kterého poté padne vina za všechny negativní důsledky,“ uzavřel s tím, že Mayová pravděpodbně s brexitem skončí.