Podle Michla Británie vždy usilovala o ekonomické impérium. „Byli to dobyvatelé. Nepotřebovali být v klubu evropských států. Teď nabyli pocit, že jsou dobýváni migranty a regulováni Bruselem. Že to nemají pod kontrolou. Že je někdo brzdí. A proto zaveleli: Exit!“ píše Michl.

Připomíná, že Británie roky podporovala obrovské obchodní dohody s Amerikou, Čínou, Japonskem, jihovýchodní Asií. Ale tyhle dohody brzdil Brusel, mnohem rychleji mu šly regulace. V Bruselu totiž nepochopili, že každý náš stát v Unii má svůj národní zájem. Místo aby naše zájmy propojoval, tak je reguloval, uvádí Michl.

A do toho přišla migrační krize. Londýn sice migranty potřebuje, aby tam pracovali. Jenže Bruselu se migrace vymyká z rukou a Angličané si podle Michla myslí, že ji pod kontrolu dostanou sami.

„Brusel se prostě ekonomicky zbláznil. Pamatuji si, jak jsem seděl v roce 2008 v Londýně a tehdejší komisař EU Vladimír Špidla v novinách tvrdil, že ‚nejlepší obranou, kterou se může Evropa chránit před stále větší konkurencí zboží a pracovní síly z Číny, je propagovat v této asijské velmoci svůj sociální model‘. Bankéři kolem zírali, co je to za blábol,“ vzpomíná Michl.

A podotýká: „Někdejší starosta Londýna a odpůrce EU Boris Johnson prostě řekne jednu větu a ta má obsah. Brusel vypouští prohlášení bez obsahu – těm jejich klišé nikdo nerozumí.“