Téma pojídání hmyzu dále rezonuje v české mediální sféře. Jak informovaly minulý měsíc SeznamZprávy, čas od času s ním experimentují i obchodní řetězce, s různou mírou úspěchu. Kaufland například měl 20 až 40 potravin původem z hmyzu a vyčlenil jim zvláštní regál. Jednalo se o mouku, tyčinky, krekry nebo i pražené červy. „Již druhým rokem zaznamenáváme zvýšený prodej. Obliba u zákazníků roste,“ sdělila SeznamZprávám mluvčí Kauflandu Renata Maierl.

Penny Market naopak s výrobky z cvrččí mouky neuspěl, proto ve stálé nabídce nejsou. Hmyzí potraviny nabízí také Albert, a to tyčinky, čipsy a těstoviny. Zájem o ně prý roste. Globus zase zkouší sušené cvrčky a larvičky, které se neochucené přidávají do různých pokrmů. „Trendy v této oblasti nadále sledujeme a věříme, že do budoucna budeme zákazníkům umět nabídnout další zajímavé novinky s obsahem hmyzu,“ řekla SeznamZprávám mluvčí Globusu Aneta Turnovská. Bez nabídky hmyzu zatím zůstává Lidl a ujišťuje zákazníky, že jakékoliv produkty s hmyzem budou řádně označené.

Za výrazné označení hmyzu v potravinách už začala bojovat SPD. „Budeme navrhovat novelu zákona o potravinách. V ní by bylo povinné označení červeným tučným písmem o minimální velikosti 18 u výrobků, kde je přidaný hmyz,“ oznámil Tomio Okamura a dodal, že například Maďarsko už povinnost informovat spotřebitele zavedlo a v Itálii se jedná o zákazu používání hmyzu v tradičních jídlech, jako jsou pizza či těstoviny.

Z larev se však dá vyrábět také máslo. Jak informoval deník The Straits Times v roce 2020, belgičtí vědci z univerzity v Ghentu upekli buchtu za použití tuku extrahovaného z hmyzu. A tvrdí, že hmyzí tuk je „zelenější“ než mléčné výrobky, protože nevyžadují takový prostor, při vývinu spotřebují méně vody a jejich těla obsahují tuku více. A navíc se dají „vyrábět“ v Evropě. „To sníží uhlíkovou stopu, protože nahradí potraviny, které se musejí dovážet zdaleka,“ řekla tehdy vědkyně.