Téma pojídání hmyzu dále rezonuje v české mediální sféře. Jak informovaly minulý měsíc SeznamZprávy, čas od času s ním experimentují i obchodní řetězce, s různou mírou úspěchu. Kaufland například měl 20 až 40 potravin původem z hmyzu a vyčlenil jim zvláštní regál. Jednalo se o mouku, tyčinky, krekry nebo i pražené červy. „Již druhým rokem zaznamenáváme zvýšený prodej. Obliba u zákazníků roste,“ sdělila SeznamZprávám mluvčí Kauflandu Renata Maierl.

Penny Market naopak s výrobky z cvrččí mouky neuspěl, proto ve stálé nabídce nejsou. Hmyzí potraviny nabízí také Albert, a to tyčinky, čipsy a těstoviny. Zájem o ně prý roste. Globus zase zkouší sušené cvrčky a larvičky, které se neochucené přidávají do různých pokrmů. „Trendy v této oblasti nadále sledujeme a věříme, že do budoucna budeme zákazníkům umět nabídnout další zajímavé novinky s obsahem hmyzu,“ řekla SeznamZprávám mluvčí Globusu Aneta Turnovská. Bez nabídky hmyzu zatím zůstává Lidl a ujišťuje zákazníky, že jakékoliv produkty s hmyzem budou řádně označené.

Za výrazné označení hmyzu v potravinách už začala bojovat SPD. „Budeme navrhovat novelu zákona o potravinách. V ní by bylo povinné označení červeným tučným písmem o minimální velikosti 18 u výrobků, kde je přidaný hmyz,“ oznámil Tomio Okamura a dodal, že například Maďarsko už povinnost informovat spotřebitele zavedlo a v Itálii se jedná o zákazu používání hmyzu v tradičních jídlech, jako jsou pizza či těstoviny.

Z larev se však dá vyrábět také máslo. Jak informoval deník The Straits Times v roce 2020, belgičtí vědci z univerzity v Ghentu upekli buchtu za použití tuku extrahovaného z hmyzu. A tvrdí, že hmyzí tuk je „zelenější“ než mléčné výrobky, protože nevyžadují takový prostor, při vývinu spotřebují méně vody a jejich těla obsahují tuku více. A navíc se dají „vyrábět“ v Evropě. „To sníží uhlíkovou stopu, protože nahradí potraviny, které se musejí dovážet zdaleka,“ řekla tehdy vědkyně.

Larvy před rozmixováním

„Hmyz namočíme ve vodě a pak ho rozmixujeme mixérem, následně z něj v centrifúze oddělíme máslo připomínající látku, kterou vědecký tým na pečení použil,“ uvedl pak reportér k přípravě buchty, kterou tým následně nabídl v místním supermarketu. „Pokusní králíci“ měli různé názory, někteří by si buchtu z larev dali klidně znovu, jiní odmítli už ochutnat. „Vědecký tým uvádí, že spotřebitel nepozná rozdíl, když čtvrtina másla z mléka je nahrazena tukem z hmyzu. Ale když se nahrazení blíží polovině, začnou si všímat. Takže kdo ví, možná si jednou budete na cestě do kanceláře pochutnávat na švábím croissantu nebo svým blízkým na narozeniny upečete broučí dort,“ uzavřel moderátor.

S hmyzem jakožto součástí jídelníčku zvířat, ale i lidí už počítá Evropská unie ve své strategii Farm to Fork, tj. Od zemědělce ke spotřebiteli. Prvně je hmyz zmíněn u krmiva, kde se píše, že zemědělství produkuje 10,3 procenta unijních skleníkových plynů, přičemž 70 % je z živočišné výroby. A 68 % zemědělské plochy pak slouží k pastvě pro zvířata.

„Aby napomohla snižovat dopady na životní prostředí a klima, zabránila úniku uhlíku přes dovoz a podpořila probíhající přechod k udržitelnější a k životnímu prostředí šetrnější živočišné výrobě, komise usnadní uvádění na trh udržitelných a inovativních doplňků stravy. Přehodnotí pravidla EU, aby snížela závislost na kritických krmných surovinách (např. sóji pěstované na odlesněné půdě) tím, že se budou rostlinné bílkoviny pěstovat na území EU a taktéž se budou používat alternativní krmiva, jako hmyz, mořské potraviny, např. řasy a vedlejší produkty rybářského průmyslu, např. zbytky ryb,“ píše se konkrétně ve strategii z roku 2020.

Další zmínka o hmyzu je pak v oblasti výzkumu, inovací, technologií a investic. Evropská komise navrhuje na výzkum dát celkem 10 miliard eur. „Klíčové oblasti výzkumu budou mikrobiomy, potrava z moře, městské zemědělství, stejně jako zvyšování dostupnosti alternativních zdrojů bílkovin, jako jsou rostliny, mikroby, mořské a hmyzí proteiny a náhražky masa,“ uvádí Evropská komise.